V současné době o ní čeští diváci slýchávají spíše v souvislosti s jejím osobním životem. "Určitě jsou zase spolu. Krize pominula," řekla v březnu tisku ke vztahu Studenkové a Braňa Kostky hereččina přítelkyně z divadla. Narážela tak na loňský rozkol desetiletého vztahu herečky s o sedmnáct let mladším dirigentem. Údajným důvodem k rozchodu byla touha partnera po dítěti, což však Studenková s ohledem na svůj věk a kariéru odmítla.

Jejich soužití bylo ale velmi intenzivní, a tak není divu, že se dali opět dohromady. Před dvěma lety herečka o svém vztahu řekla: "Prožívám šťastná léta, neměnila bych ani den. Na jiného muže jsem za těch osm let ani nepomyslela."

Kostka byl i příčinou rozpadu předchozího manželství, ze kterého měla dceru Simonu. Před deseti lety kvůli mladému dirigentovi opustila manžela, režiséra Stanislava Párnického.

Studénková pořád sní o ideální svatbě

Studenková má vcelku pestrý život a o ideální svatbě pořád sní. "Moje první svatba byla těžká avantgarda, vdávala jsem se v tmavě modrém a i svatební oznámení bylo jako parte, podruhé jsem se vdávala v pokročilém stupni těhotenství, tak to nebylo to pravé, ale já si tu princeznovskou svatbu šetřím, až mi bude sedmdesát," říká s úsměvem na rtech o svých plánech do budoucna.

I tak se ale herečka považuje za vyloženě rodinný typ. "Miluji domácnost, miluji kuchyni, miluji vařečku," rozpovídala se o svém postoji k domácím pracím. Jako původ tohoto na dnešní dobu ojedinělého postoje vidí své dětství: "Moje maminka a moje babička byly typickými ženami. Čím jsem starší, tím víc tomu přikládám význam."

Když Zdena Studenková vzpomíná na své dětství, neopomene zdůraznit, že pocházela z velmi jednoduché rodiny, která se nezajímala o umění. Přesto dostala dobrý základ pro svou budoucí práci. "Byla jsem bláznivé dítě, neustále v pohybu, poskakovala jsem jako jojo." Proto ji maminka musela nějak zaměstnat. Její energii bylo potřeba někde "schosnovať", jak tomu doma říkali. A tak chodila na gymnastiku, na klavír, na kreslení a do pěveckého kroužku.

Dětství nebylo jen krásné a bezstarostné

Přesto její dětství nebylo jen krásné a bezstarostné. "Když mi bylo devět let, zavřeli otce. Učitelky ve škole provokovaly děti, aby se se mnou nekamarádily, neboť nepatřím mezi ně." To ale herečku jen posílilo a dnes k tomu říká: "Jsem hluboce nevěřící. Spoléhám se jen sama na sebe."

I tak její herecká kariéra nevedla přímou cestou. Nejprve vystudovala UMPRUM v Bratislavě a stala se fotografkou. V té době sice dostala první nabídku a film i natočila, ale filmování se jí tehdy zprotivilo natolik, že s ním již nikdy nechtěla mít nic společného. "Ale pak jsem se nedostala na dějiny umění," vzpomíná představitelka princezen a víl na své počátky, "tak jsem si vzpomněla na herectví, a když jsem (VŠMU) začala studovat, režisér Juraj Herz přišel s Pannou a netvorem a já jsem udělala konkurz na Pannu". Pak už u divadla a filmu zůstala.

Dnes má na kontě desítky rolí v televizních inscenacích, hrála ve dvacítce filmů a ztvárnila téměř stovku postav na divadelních prknech. V současné době účinkuje kromě SND i na Nové scéně v Bratislavě a v Štúdiu L+S. V Čechách ji diváci mohli naposledy vidět v muzikálu Janka Ledeckého Hamlet. Několik let je patronkou letos už devátého ročníku česko-slovenského divadelního festivalu Setkání - Stretnutie.