Prošvihnul jsem pětileté výročí Baldachýna. Minulý týden uběhlo pět let bez čtvrtků, pět let, co jsem se stal Pátkem. Zamyslil jsem se nad tím, jak moc mě ta příšerná zkušenost změnila. A změnila, určitě! Tak například kdyby mi tehdy někdo řekl, že odměnou na konci té pětileté otročiny bude, že mi každý týden otisknou něco v Blesku, asi bych se zabil. A vidíte - dneska mám z toho radost!

Připouštím, že jsem k takto zenové vyrovnanosti dospíval dlouho. Vzpomínám, jak mě před rokem popudilo, že přátelé z Blesku otiskli na titulní straně můj "Poslední žert Václava Havla" a za autora označili "lidovou fantazii z podhradí".

Říkal jsem si - koneckonců, jsme kolegové, pracujeme pro jedno švýcarské vydavatelství, mohli by si alespoň ověřit, kde bydlím. A tak jsem (dnes už se mohu přiznat ke svojí slabosti) jim zavolal a žádal tiskovou opravu. Chvíli jsme se dohadovali, oni si vyžádali nějakou dobu na rozmyšlenou a nakonec se mi ozval jeden bývalý kolega, který si tam vybudoval silné postavení.

Působil přátelsky, ale pak řekl: "Víš, ono by se taky dalo zařídit, že bys pro nás taky mohl dělat film..."

Už dlouho mě nikdo tak nevyděsil. Představa, že bych někde seděl a psal "větší prsa ve filmu Pearl Harbor z roku 2001 s Benem Affleckem měla Kate Beckinsaleová (30) pouze díky chytře zvolenému spodnímu prádlu," mě zcela ochromila. Řekl jsem, proboha, nemusí být hned tak zle! Jistě se nějak domluvíme! Prostě si s mými obrázky dělejte, co chcete, jen když vám nebudu muset dělat film. 

Od té doby naše spolupráce běží k naprosté spokojenosti - já něco udělám pro Novinky, přátelé z Blesku to přetisknou, napíšou "zdroj: internet", publikují, šéfredaktor Novinek mi zavolá, jestli s tím nechci něco udělat a já nasucho polknu a řeknu ne, díky, ale to bych pro ně mohl začít dělat film.

Problém nastal ve chvíli, kdy se přes Baldachýn začali seznamovat s internetem a zřejmě v dojmu, že si berou ode mě, začali přetiskovat práce jiných internetových tvůrců, které neměli tak pevně v hrsti jako mně. Stalo se to jednou...

A podruhé...

A potřetí ani počtvrté jsem to už neskenoval. Nicméně - bylo to přesně podle pravidel - jednou byli za autory označeni "fórkaři z internetu", jindy to byly fotografie, které pro vás "Blesk našel na internetu", na místě, kde jsou i "hodně sexy fotografie ministryně Buzkové". A dodnes nechápu, proč to mým spoluautorům začalo vadit. A proč se rozhodli bránit. Nejdříve přistoupili k označování svých výtvorů zřetelným logem tvůrčí dílny (Vesjolyje kartinki), ale pak jim došlo, že pro obratného grafika není obtížné se logu vyhnout.

A pak se rozhodli pro sebevražednou akci - rozhodli se vytvořit sadu fotomontáží, kterou Blesk prostě nedokáže přetisknout, i kdyby sebevíce chtěl. Zrazoval jsem je, říkal jsem jim "taky byste pro ně mohli dělat film!", ale neposlechli. Akce je v této chvíli v plném proudu a až bude hotova, její výsledky zcela jistě brzy naleznete zde. Snad jen ukážu na jednom příkladu, do jakých hlubin klesli . 

Ach ano... bojím se, že pro ně budou dělat film.

Já samozřejmě nemám důvod se k této zoufalé akci připojovat, protože jednak jsem teď naposled byl označen za "neznámého básníka zdroj: www.novinky.cz", což je vážně moc hezké. A pak by mi připadalo dětinské mstít se za to, že článek o mně vyšel na tak čestném místě:

BALDACHÝN: WICKED!

Když jsem u příležitosti svého pátého výročí přemýšlel o tom, s čím jsem si na internetu užil nejvíc švandy, odpověď byla nasnadě: internetový překladač InterTran! Věrní čtenáři si jistě vzpomenou, že jsem s ním začal experimentovat již před lety a často jsem se k němu vracel. S jistou nostalgií jsem nedávno zjistil, že ještě stále překládá "Tom Cruise" jako "Samec Křižování", nicméně na počátku tohoto týdne jsem objevil existenci jeho mladšího a mocnějšího bratra jménem Eurotran. A s Eurotranem to začalo být vážné. Protože když jsem InterTran označoval za přímého konkurenta jakéhokoli lidmi vytvořeného humoru, je Eurotran protivníkem nepřekonatelným.

Na začátku bych měl možná vysvětlit, co je "wikipedie" - jedná se skutečně o fantastickou věc, jakousi encyklopedii, která vzniká spoluprací tisíců lidí na celém světě - a i vy se můžete zapojit do jejího doplňování a editování. Jejím základem je hypertext, všechna hesla jsou tedy mezi sebou propojená a vy jen klikáte, klikáte a klikáte a procházíte z fyziky do literatury a z literatury k pornu. Wikipedie je v základě anglická, ale dost národů v ní má svůj vlastní oddíl. Naše wikipedie má 2000 hesel, ta anglická 200 000. Člověk by řekl, že Češi, kteří neumí anglicky, jsou o spoustu dat ochuzeni a překládat neustále se měnící a kontinuálně doplňovanou databázi by byl nadlidský úkol. Ano, nadlidský.

Proto nastoupil EuroTran a přeložil anglickou část wikipedie do češtiny. A je to vážně velká jízda!

Nic zlého netuše jsem nastoupil heslem "hudba těžkého kovu", v němž jsem zcela okouzlen odhalil nejen existenci skupiny Růžový Floyd, ale hlavně Zbraně'n'Růže, Vedl ZeppelinDívka železa. Z těžkého kovu jsem pokračoval přes žánr "se houpat a vlnit se" a slavné album skupiny Beatles "Sgt. Pepřová osamělá srdce udeří skupinu". Pak jsem si vzpomněl, že InterTran blahé paměti překládal Pulp Fiction jako Buničinu beletrie, ale jen blázen by neviděl, že "Beletrie drti" je mnohem lepší. A od Beletrie drti už jen pár kliků (doporučuji dvojdílný Tarantinův film "Zabít účet" k biografii herce Chow Yun-Fata (Žrádlo Yun-tuk), v níž se dočtete, že "Žrádlo strávilo jeho dětství v nouzi." (snad nemuselo Vplachovat Liho)...

A pak už kamkoli. Pokud máte rádi klasiku, jistě vás okouzlí "Ludwig dodávka Beethoven", "Skromný Mussorgsky" či Maurice Zámotek, jejichž díla hraje slavný violoncellista "Yo-Yo Máma" ("Máma byla zázračné dítě."). Pokud máte radši filmy pak jistě znáte "Oni střelí na kozy, je to tak?" či "Krasavice a hovado", Nadčlověk či "Záda do budoucna", ať už je produkovala studia jako "Hlavní obrazy", "20th liška století", které vlastní televizní stanici "Síť lišky" (zde najdete "pořady vysílané liškou" - třeba i u nás oblíbený "Vdaný... s dětmi").

Mezi historickými postavami najdete Arthura Wellesleyho, což byl - pro připomenutí - 1st vévoda gumáku, Marquess gumáku, hrabě z gumáku, gumák vikomta Talavery a gumáku i kambodžského tyrana Salotha Sara, lépe známého jako "Pol Hrnec" či i Einsteina, tvůrce "Relativnosti speciality"...

A pokud při tom všem najdete čas přemýšlet, možná vás taky napadne zajímavá věc. Eurotran je jednak beze vší legrace velmi schopný program - pokud si budete všímat detailů, uvidíte sami, kolik je za ním práce a s jakou inteligencí vlastně přistupuje k překládání do tak složitého jazyka, jakým čeština je. A srandovní nám připadá jen proto, že často vrací zneužívaným slovům jejich pravý smysl. Rock and roll? 20th Century Fox? Matrix?  Kdo je tu směšný...?

Ale na druhou stranu musím říci, že to s tím slangem občas trošku přehání. Jeho recept na smažené garnáty je, myslím, tím nejroztomilejším kouskem kuchařské literatury, jaký znám:

Jak připravit smaženého skrčka

skrček umytí
skrček slupky
de-marný skrček
skrček povlaku na bílkách a kukuřičný škrob
skrček koupele v kokosu
hluboce pražit skrčka
podávat smaženého skrčka
radovat se

Radujte se s ním.

Hezký den.

P. S.

Jistě okamžitě objevíte nějaký další šťavnatý kousek českého wikipedie a pokud chcete, aby se tento Baldachýn změnil ve wikibaldachýn, doplňujte ho v diskusi pod článkem...