K aukci došlo už v červnu ve Francii, ale detaily o celém příběhu se dostaly na povrch až před pár dny. Vyvolávací cena truhlice, která zobrazuje různé japonské mýty a báje a je pouze jednou z deseti podobných na světě, byla stanovena na pět miliónů korun. Konečná částka se ale vyšplhala mnohem výše. Vítězem aukce pořádané Philippem Rouillacem a jeho bratrem Aymericem se stalo nizozemské Rijksmuseum.

Něco málo přes 140 centimetrů širokou truhlu vyrobil podle deníku The Telegraph Kaomi Nagašige v roce 1640 společně s dalšími třemi truhlicemi na zakázku šéfa japonské pobočky Nizozemské východoindické společnosti.

O 18 let později je koupil první ministr Francie Jules Mazarin jako doplnění své rozsáhlé sbírky. Později dvě z nich získal britský básník William Beckford. Jeho dcera si vzala Vévodu z Hamiltonu a truhlice jim posloužily v roce 1882 k získání peněz na provoz jejich sídla.

Provedení detailů je obdivuhodné

Provedení detailů je obdivuhodné

FOTO: Profimedia.cz

Jednu truhlu koupilo londýnské muzeum Victoria & Albert, druhou sběratel Trevor Lawrence, přes kterého se dostala k vlastníkovi velšských uhelných dolů Cliffordovi Corymu. Po jeho smrti v roce 1941 se vytratila z dosahu uměleckých kruhů.

Jak se později zjistilo, doslova za babku ji koupil jeden londýnský lékař polského původu a v roce 1971 ji prodal za již uvedených 100 liber jejímu poslednímu vlastníkovi. V přepočtu na dnešní hodnotu peněz by se jednalo asi o 1250 liber (37 tisíc korun), což je oproti konečné částce v aukci stále směšná suma.

Muž, který byl inženýrem u společnosti Shell Oil, ji používal jako stolek pro svou televizi. Po odchodu do důchodu v roce 1986 se přestěhoval a truhlice mu sloužila jako bar na nápoje. Pravou hodnotu odhalila až jeho rodina, která tak velmi snadno přišla k miliónům.

Nejlepší z nejlepších

O truhlici mělo velký zájem muzeum Victoria & Albert, které chtělo doplnit svou sbírku, ale vítězem aukce se stalo amsterodamské Rijksmuseum. Ironií osudu je, že londýnské muzeum po truhle pátralo dlouhá léta, její poslední majitel přitom žil 16 let pouhé tři minuty chůze od budovy muzea.

„Na této truhle je zajímavé, že je nejlepší z nejlepších. Byla nejlepší, už když byla vyrobena, a to samé platí i dnes. Má za sebou úžasný příběh, který ji dělá ještě víc výjimečnou. Ano, stála hodně peněz, ale musíte platit za kvalitu a ona (truhla) stojí za každý halíř,“ řekl Menno Fitski z nizozemského muzea.