Pacientem na operačním sále byl Brad Carter, jemuž byla v roce 2006 diagnostikována Parkinsonova choroba. Je hudebníkem a kvůli třesu rukou už dál nemohl hrát na kytaru.

Devětatřicetiletý Američan se proto rozhodl podstoupit hloubkovou mozkovou stimulaci, při které lékaři zavádějí do mozku speciální elektrody. Ty jsou poté spojeny se stimulátorem, který je většinou vložen do podkožní kapsy pod klíční kostí. Celé zařízení funguje podobně jako kardiostimulátor.

Tento zákrok zlepšuje hybnost pacientů a odstraňuje třes či svalovou ztuhlost. Vyléčit nemoc nemůže, ale zmírňuje její projevy a pacienti nemusí užívat tolik léků. Lékaři v některých případech při operaci s pacientem komunikují a sledují, zda došlo ke zlepšení.

Stejně tomu bylo i v případě Cartera. Během operace dostal do rukou kytaru a lékaři ho požádali, ať na ní zahraje. Carter se pustil i do zpívání a postupně se zlepšoval v hraní vlastní písně s názvem „Drunk again“ (Znova opilý). Poté ještě prováděl další zkoušky, například předpažoval ruce, aby mohli lékaři zkontrolovat jejich třes.

Personál nemocnice během operace nahrával fotky a videa na internet, zájemci tak zákrok mohli sledovat v takřka reálném čase. Lékaři se k tomuto nezvyklému kroku rozhodli kvůli tomu, aby ukázali bezpečnost zákroku a zmírnili tak obavy budoucích pacientů.