Dnes 11letou dívenku jménem Reya, po které byl film pojmenován, unesla její matka Camilla Ellefsenová v roce 2002 po prohraném sporu o opatrovnictví. Z USA s ní uprchla postupně do Norska, Indie a Austrálie, kde byla během let několikrát spatřena ve státě Nový Jižní Wales.

Lunetta se od té doby znovu oženil a teď žije v Norsku, ale pátrání po své dcerce nevzdal. Třikrát se vydal do Austrálie, jeho úsilí najít Reyu ovšem vyšlo naprázdno. Nepomohla mu ani australská policie, která během čtyř let zpackala hned dva zátahy na domnělé bydliště Ellefsenové a nechala ji i s dcerkou uniknout.

Na policii nespoléhá

Filmař hodlá po uvedení filmu do kin znova odjet do Austrálie a doufá, že tentokrát bude úspěšnější. Na pomoc australské policie už nespoléhá. Ta mu totiž tvrdí, že jeho bývalá žena se i s dcerou vrátila zpět do Norska, což ovšem norské úřady vyvrátily. Poselstvím filmu a zvýšeným mediálním zájmem tak chce dostat svůj příběh k co nejvíce lidem v naději, že mu pomohou nalézt jeho ztracené dítě.

„Její loňské narozeniny a desáté výročí únosu pro mě byly neuvěřitelně těžké. Zvládnul jsem to, ale byla to velmi vyčerpávající zkušenost. Důvod, proč chci sdílet svůj životní příběh, je ten, aby mě má dcera mohla najít,“ uvedl Lunetta.

„Chci být součástí jejího života a chci, aby věděla, že tu na ni čeká úžasná rodina,“ řekl Lunetta s tím, že nikdy nechtěl vyloučit dívčinu matku z jejího života.

Film pojednává o detektivovi, který začne věřit, že oběť jím vyšetřované vraždy je ve skutečnosti jeho dcera, která zmizela před 20 lety. Většina herců hrála ve filmu bez nároku na honorář. Premiéra je naplánována na duben.