Pozůstatky mechanismu byly objeveny ve vraku římské lodi, která se potopila odhadem v roce 85 př. n. l. Vrak byl nalezen v roce 1900 a v následujícím roce z něho potápěči vynesli velké množství cenností. Mechanismus však zůstal bez zájmu až do roku 1902, kdy si řecký archeolog Valerios Stais všiml, že jeden z kamenů v sobě má zaryto ozubené kolečko.

Okamžitě bylo spuštěno pátrání, při kterém byly nalezeny další části zařízení. Celkem se dochovalo 82 fragmentů, původní zařízení jich však obsahovalo mnohem víc. Valerios Stais se už od počátku domníval, že mechanismus sloužil jako astronomický kalkulátor, ale s touto myšlenou zůstal osamocen. Zařízení bylo označeno za příliš složité na to, aby pocházelo z antiky, a výzkum byl ukončen.

K dalšímu zkoumání došlo až o 50 let později, kdy tým fyziků zrentgenoval všechny zachovalé části a prostudoval mechanismus podrobněji. Vrcholem pak byl výzkum z počátku 21. století, který pomocí tomografické analýzy odhalil další poznatky o zařízení.

Nejasný původ

Bylo zjištěno, že mechanismus z Antikythéry uměl ukazovat pohyb Slunce a Měsíce, předpovídat jejich zatmění, napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu měsíce kolem země a dokonce zobrazoval i data Panhelénských her. Počítal také s Metonovým a Kallippovým cyklem a předpokládá se, že ukazoval i pohyb některých planet. Úroveň miniaturizace pak odpovídá zařízením ze 14. století.

Funkce kalkulátoru jsou zmapovány podrobně, místo vzniku je však stále předmětem spekulací. Zařízení sice bylo nalezeno ve vraku římské lodi, ale nápisy na něm jsou řecké, zřejmě tedy bylo loupežnou kořistí. Neexistuje však žádná přesvědčivá teorie, podle které by se dalo určit konkrétní místo konstrukce mechanismu.

Nejasný je i účel vzniku kalkulátoru, někdy označovaného jako první počítač v dějinách lidstva. Mohlo se jednat o prosté předvedení schopností tehdejších konstruktérů a vědců nebo o ověření funkčnosti diferenciálních počtů, které už tehdejší matematici znali.

Hublot

Hublot Antikythera

FOTO: Hublot

Pokrok ve výzkumu zařízení zaujal některé hodináře, mimo jiné i Mathiase Butteta, ředitele výzkumu a vývoje v manufaktuře Hublot, který chtěl vzdát antickému kalkulátoru poctu přenesením mechanismu do náramkových hodinek.

Před jeho týmem tak stál nelehký úkol, původní mechanismus z Antikythéry byl totiž uložen v krabici o rozměrech 34 x 18 x 9 centimetrů. Tuto výzvu ale hodináři zvládli a všechny funkce mechanismu přenesli do strojku o objemu více než 300krát menším, než původní zařízení.

Vznikly tak mechanické hodinky, které kromě standardního zobrazení času ukazují na přední straně egyptský kalendář, měsíční fázi, zvěrokruh, měsíce v roce, ukazatel polohy slunce, kalendář Panhelénských her a na zadní straně pak Metonův, Chaldejský a Kalluppův cyklus. Tyto hodinky jsou z pohledu laika běžným časoměřičům hodně vzdálené, ale to je daň za všechny funkce, které museli hodináři vměstnat do malého strojku.

Hublot Antikythera - zadní strana s astronomickými cykly

Hublot Antikythera - zadní strana s astronomickými cykly

FOTO: Hublot

Společnost Hublot pojala projekt Antikythéra čistě jako poctu antickému zařízení, vyrobila totiž pouze čtyři kusy těchto hodinek a komerční produkce není v plánu. Jeden kus je uložen v Archeologickém muzeu v Aténách, druhý v Muzeu umění a řemesel v Paříži, třetí bude vydražen pro získání finančních prostředků pro Archeologické muzeum v Aténách a čtvrtý si ponechala firma Hublot pro své potřeby.