Přítomnost nejjednoduššího uhlovodíku se podařilo zjistit s pomocí pozemských teleskopů, jejichž údaje potvrdila i sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Mars Express, která se nyní pohybuje po oběžné dráze planety.

Dvě možná vysvětlení

Metan není v atmosféře Marsu stabilní molekulou, vydrží v ní pouze relativně krátkou dobu - několik stovek let. Znamená to tedy, že zachycený uhlovodík musí být v atmosféře nějakým způsobem obnovován.

Existují dva možné způsoby, jak by se to mohlo dít - buď aktivní sopečnou činností, která však zatím na planetě nebyla zjištěna, nebo by ho mohli produkovat mikrobi.

Výskyt metanu astronomové zaznamenali už v loňském roce výkonnými pozemskými dalekohledy - infračerveným teleskopem umístěným na Havaji a přístrojem chilské observatoře Gemini South. Teď ji také potvrdily údaje ze speciálního Fourierova planetárního spektrometru (Planetary Fourier Spectrometer - FPS) Mars Expressu.

Předpoklady pro život

Proti možnosti, že se metan do atmosféry dostává díky vulkanické činnosti a vyvěrání lávy na povrch, hovoří skutečnost, že žádná z orbitálních sond dosud takové místo neobjevila. Kdyby se prokázalo, že za produkcí metanu stojí sopečná aktivita, znamenalo by to významný vědecký objev s řadou důsledků. Podpovrchové teplo by například mohlo roztát led, jehož přítomnost už byla potvrzena, čímž by se mohlo vytvořit prostředí vhodné pro život.

Na Zemi metan produkují bakterie z vodíku a oxidu uhličitého. Tito pozemští mikrobi nepotřebují kyslík, takže se předpokládá, že by tento druh mohl na Marsu přežít.

Zajímavé zjištění

Po tomto objevu je pravděpodobnější, že by na Marsu mohl existovat život," řekl odborník na planety Pavel Příhoda. "Objev mikroorganizmů (dávných či současných) na Marsu nebo někde jinde v naší sluneční soustavě je jen otázkou času," dodal Zdeněk Pokorný, ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka.

"Je to velmi zajímavé zjištění, nemusí však přímo znamenat přítomnost života... Dosud byl známý pouze dusík a oxid uhličitý," uvedl Příhoda.

Pro to, že na Marsu kdysi existoval život, by podle Příhody nahrávala skutečnost, že se rudá planeta v prvních fázích vyvíjela podobně jako Země.

"Je docela možné, že tam (na Marsu) v počáteční formě vznikl život a byl později utlumen změnou prostředí," uvedl astronom. "Neshledám nic, co by hrálo proti existenci života na Marsu." Pro podle něj svědčí někdejší hustší atmosféra planety či prokázaná přítomnost tekuté vody.

Pokorný nicméně upozorňuje, že současné podmínky na Marsu k možnosti života nejsou příliš příznivé. Panují zde velmi nízké teploty, voda se vyskytuje jen na některých místech a planeta nemá magnetosféru, a není tudíž chráněná před kosmickou radiací.

"Avšak vzhledem k nový objevům, kterých biologové v posledních dvaceti letech dosáhli a které prokázaly přítomnost života ve velmi nepříznivých podmínkách, jsem velmi opatrný," dodal Pokorný.

"Všechno, co biologové znají, říká, že kde jsou vhodné podmínky, tak tam život vznikne. Nemusíme ho nějak transportovat odjinud. Pravděpodobnost vzniku života krátce po utvoření Marsu byla velká, avšak s tím, že se podmínky zhoršily natolik, že se to asi přerušilo," soudí ředitel brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka.

Roboti prozkoumávají půdu

Roboti Spirit a Opportunity amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), kteří od ledna na planetě pracují a pátrají po stopách života, nebudou schopni na otázku původu marsovského metanu odpovědět - jsou totiž určeni zejména ke geologickým průzkumům.

Senzory, s jejichž pomocí lze měřit metan v atmosféře, byl vybaven evropský modul Beagle-2. Ten měl na Marsu přistát v polovině prosince, ale od té doby se s ním nepodařilo navázat spojení.