Vědcům se podařilo ze země vyprostit jeho hlavu, nohy, kosti i s dření. "Ani v literatuře, ani v muzeích jsem nikdy tak zachovalou fosílii neviděl," řekl vedoucí expedice Bernard Buigues, "i když chobot bohužel chybí," poznamenal.

Neměla by chybět odvaha mamuta "oživit"

Experti si již v minulosti často kladli otázku, zda by bylo jednou možné naklonovat mamuta nebo jeho spermatem oplodnit slonici, která by pak na svět přivedla mamutí mládě. Francouzský paleontolog Yves Coppens nyní nevylučuje, že jednoho dne vyhynulý tlustokožec opět vstane z mrtvých.

Při současném stavu vědy se to však zdá být nemožné, neboť DNA s dědičnou informací je velmi citlivá a i při vysoké zachovalosti se snadno poškodí.

"Nechápu ale, proč by vědec neměl mít odvahu na to pomýšlet, i když tak daleko ještě nejsme," připustil zároveň francouzský vědec.

Mamuta našly myslivcovy děti

První Jugakirovy stopy našly na severovýchodě Sibiře v roce 2002 děti místního myslivce. Na břehu řeky uviděly mamutí tesák a jejich otec později nalezl trhák a tesák obrovského zvířete, dále pak lebku s oběma kly.

Ostatky odkoupil specialista na polární expedice Buigues za 20 tisíc eur a uložil je v jakutském muzeu. Mezitím pátral po zbylých částech mamuta. Vzhledem k dlouhotrvající sibiřské zimě jsou v současnosti vykopávky dočasně pozastaveny.