“Lovci-sběrači ve věku třiceti let mají stejnou šanci, že přežijí do druhého dne, jako dnešní lidé v Japonsku, jimž je dvaasedmdesát let. Ve skutečnosti se riziko úmrtí více blížilo riziku u šimpanzů než riziku u lidí žijících v Japonsku či Švédsku,” tvrdí doktor Oskar Bruger z Institutu Maxe Plancka v Rostocku.

Od roku 1840 se délka života u nejdéle žijících populací světa prodlužuje zhruba o tři měsíce každý rok. Asi do patnácti let věku mají lovci-sběrači ve srovnání s Japonci či Švédy zhruba stokrát vyšší riziko, že zemřou. Během celého života je toto riziko u lovců-sběračů asi desetinásobné.