Článek
Frank, Fritze, Endie, Peter a Moehre tvoří takzvaný GlassBlowSing-Quintet. Jsou naprosto výjimeční, protože nepoužívají v podstatě žádné tradiční nástroje. Spoléhají se pouze na lahve ze skla a plastu.
„Jak je vidět, naše nástroje jsou jiné, používáme pouze lahve, na které foukáme, klepeme a vydáváme jiné zvuky,“ vysvětlil člen kapely Peter.
„Vzájemná komunikace je také odlišná, protože to není o tom, že by každý z nás hrál na jeden nástroj, ale všichni dohromady tvoříme jeden nástroj. Musíme se tedy víc soustředit na souhru. Jakmile pak hrajeme dohromady, musí to opravdu zařezávat, aby to znělo dobře,“ dodal pro agenturu Reuters Peter.
Díky tomu, že nevystupují každý sám za sebe, dokážou přesvědčivě zahrát třeba i Mozartův Turecký pochod, tedy proslulé rondo z klavírní sonáty A dur. Vedle klasiky ale hrají i filmové, popové a rockové písně, které mnohdy doplňují zpěvem.
Z ulice až na výsluní
Projekt rozjeli hraním v ulicích Berlína. V roce 2003 se nakonec odhodlali vystoupit na pódiu, což jim vyneslo raketový start. Téměř okamžitě začali s flaškami vystupovat po celém Německu, Švýcarsku a Rakousku a od roku 2006 se hraním v této kapele živí.
„Ano, vyžijeme z toho, tedy ne ze záloh za vrácené lahve, ale z těch vystoupení,“ zavtipkoval Fritze.
Každému vystoupení ale předchází hodiny pilné práce. Nejprve si tito hudebníci musí být jisti, že to zvládnou zahrát. Pokud skladba nebo píseň obsahuje příliš mnoho složitých akordů, je těžké to pomocí lahví reprodukovat. Každý z hudebníků totiž zvládne najednou udržet maximálně šest lahví.
Nějaké limity se možná vztahují na počet udržených lahví, ale na jejich pracovní možnosti rozhodně ne. Seznam jejich vystoupení v televizi a rádiu se rozšiřuje, stejně jako tomuto inovativnímu kvintetu přibývají na kontě různá ocenění. Přesto pro ně stále zůstává nejdůležitější ta zábava kolem. Flašky se konec konců nevyprázdní samy.