Jejich klimatický model předpovídá, že koncem jednadvacátého století bude běžná letní teplota dosahovat v jižní a východní Evropě třiceti a více stupňů Celsia.

"Musím říci, že rekordní horko, které v létě 2003 zasáhlo většinu Evropy, je jen náznakem toho, co bude následovat koncem tohoto století. Je potřeba počítat s extrémními teplotami, suchem a také neúrodou," napsal Martin Beniston z Freiburské univerzity v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Největší rozdíl má pocítit Francie

"Model předpokládá zvyšující se koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, což způsobí zvýšení teploty v průměru o více než čtyři stupně Celsia. Stále častější budou také výkyvy a vlny ničícího horka," vysvětluje Beniston.

"Ve Švýcarsku bylo loňské léto nejteplejší od roku 1540 a myslím, že nám ukázalo nemilou předzvěst budoucnosti. Nejvíce by se teplota měla zvýšit v jihozápadní části Francie, v průměru o šest stupňů. Zde v létě hrozí také velké vysychání půdy," uvedl Beniston a dodal, že lze v létě očekávat více než šedesát dnů s teplotou přesahující třicet stupňů Celsia a několik dnů ještě daleko teplejších.

Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo na následky tepla, které loni v srpnu zasáhlo Evropu, jen ve Francii během pouhých dvou týdnů 11 435 lidí. Většina odborníků zabývajících se klimatem dává vinu za oteplování planety přemíře průmyslových aktivit.