Článek
Celkem se ve škole se 414 dětmi hovoří jednatřiceti různými jazyky a dialekty. Podle Evelyn Harperové jsou mnohonárodnostní třídy pro vzdělávání dětí velkým přínosem. Žáci mají nadprůměrné výsledky proto, že se všichni vzájemně inspirují a obohacují svými jazyky a kulturami.
Nejvíce dětí ve škole má kořeny v Pákistánu a nejčastějším mateřským jazykem je urdština spolu s dialektem pandžábštiny mirpuri. Ve škole jsou slyšet tyto řeči a dialekty: afrikánština, angličtina, arabština irácká, arabština súdánská, arabština jemenská, bengálština, čeština, galština, gudžarátština, hindko, irština, jamajská patois, kachi, lingala, nepálština, ngalština, nizozemština, mirpuri, paštó, polština, portugalština, pandžábština a její východní sikhský dialekt, rumunština, somálština, španělština, súdánština, švýcarská francouzština, tamilština, urdština a yoruba.
Děti se nejlépe učí jazyky mezi sebou
V Birminghamu a všech jeho školách se prý mluví až 120 různými jazyky a dialekty.
"Měli jsme tu mnoho dětí, které přišly a neuměly vůbec anglicky, takže první věc, kterou uděláme, je, že jim dáme do páru jiné děti, aby se mohly od sebe učit, je to nejlepší způsob, jak učit jazyky. Také používáme obrázky, knihy a internet," uvedla Harperová.
"Jsem v této škole teprve sedm týdnů, ale již jsem se podivila nad tím respektem, který rodiče a děti učitelům a pedagogické profesi projevují. Rodiče se tady o své děti opravdu starají, chtějí z nich mít to nejlepší a z toho důvodu jsou naše výsledky pak velmi, velmi nadprůměrné,“ dodala ředitelka pro list Daily Mail.