„Jedná se o dobře vyvinutou rotující supercelu. U kořene bouřkového mraku se formuje ‚pás‘ nebo ‚stěna‘, jak se vzduch zvedá a je nasáván vířící bouří,“ popsal bouři, která se vytvořila večer 21. května nad Adrianem v Texasu, Chris Walcek, meteorolog univerzity státu New York.

Konvektivní oblačnost tvořená mohutnou bouřkovou buňkou, které se říká supercela, je považovaná za nejzávažnější poruchu v troposféře a zpravidla ji doprovází tornáda. Vzniká vlivem nestability vzduchové hmoty, kdy se střetává teplý a vlhký vzduch se suchým a studeným vzduchem.

Masa rotuje kolem své osy a postupně nabírá na intenzitě. Uprostřed je tak patrný sloupec páry a prachu, takzvaná mezocyklóna, která může mít průměr až deset kilometrů.

Formace mraků se neukrývala za déšť

„Je to krásný a ničím nenarušený pohled. Pravděpodobně šlo o LP supercelu (z anglického low precipitation - nízké srážky),“ uvedl pro Discovery News profesor meteorologie na státní univerzitě v Coloradu Bill Cotton s tím, že tato supercela na rozdíl od ostatních obvykle produkuje málo srážek, zato ji ale provází krupobití.

Díky nízkým srážkám lze tento typ supercely velmi dobře pozorovat i z bezpečné vzdálenosti, proto je oblíbeným cílem lovců bouřek a nejen jich. Důkaz, jak fascinující je pohled na masivní bouři, která s sebou nad Texas přinesla minimálně jedno tornádo, nahráli na internet mimo jiné lovec bouřek William T. Reid a náhodný svědek Randall Moles.