Podle původních plánů Evropské kosmické agentury (ESA) měla Rosetta do kosmu vyletět už minulý čtvrtek, start však musel být kvůli špatným povětrnostním podmínkám o 24 hodin odložen. Páteční pokus zase znemožnila drobná technická závada na izolaci.

ESA: Vydali jsme se na cestu

Těsně po dnešním startu inženýři upírali své zraky na obrazovky monitorující let a očekávali, jak se podaří odpojení rakety a sondy.

Asi 15 minut po startu letoví inženýři oznámili, že Ariane-5 dosáhla prvního cíle - oběžné dráhy Země. "První krok byl učiněn. Vydali jsme se na cestu," uvedla Rita Schulzová z řídícího centra ESA v německém Darmstadtu.

Na Rosettině palubě je kromě řady vědeckých přístrojů a kamer i modul Philae, který by měl jako vůbec první přístroj v historii letů do vesmíru přistát přímo na kometě.

Rosetta by ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko měla dorazit v roce 2014. Experti ESA předpokládají, že se modul na povrchu kosmického objektu ukotví pomocí dvou speciálních harpun. Poté by měl z bezprostřední blízkosti fotografovat, vrtat a odebírat vzorky ledu a plynů z hloubky až 30 centimetrů.

Pokud se opravdu podaří na kometě Čurjumov-Gerasimenko přistát, tak by to bylo vůbec poprvé, co se něco takového podařilo. U předchozích misí sondy kolem komet pouze přelétávaly a byly dosud schopny přistávat jen na asteroidech.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko oběhne excentrickou dráhu kolem Slunce za 6,6 roku a pohybuje se mezi drahami Jupitera a Země. Její minimální vzdálenost od Slunce činí 186 miliónů kilometrů, maximální 857 miliónů kilometrů.

Mise se pokusí získat materiál, který pochází z období vzniku vesmíru, jenž se od té doby příliš nezměnil. Mise stojí zhruba jednu miliardu eur a jejím úkolem je bližší objasnění vzniku naší sluneční soustavy. Podílejí se na ni Francie, Německo, Itálie, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Británie, Rakousko, Finsko či Maďarsko.