Článek
„Hledal jsem našeho kocoura Murlimanna, když jsem si všiml té díry. Netušil jsem, jak je hluboká, tak jsem do ní vhodil kámen. Po nějaké době jsem uslyšel cinknutí. Usoudil jsem proto, že se dno nachází ve velké hloubce,“ popsal 47letý Franz Knoglinger, který záhadný otvor v zemi nalezl.
„Pak jsem sehnal velký magnet a spustil ho do jámy. Zřetelně se přichytil k něčemu dole. Musí tam tedy být něco velkého a kovového. Zní to navíc, jakoby byl ten kovový předmět, ať už to je úplně cokoli, dutý,“ dodal rakouský farmář, který potřeboval téměř sedmimetrový provaz, aby magnet dostal až na samé dno díry.
Knoglinger posléze přivolal i místního instalatéra, který dorazil se speciální kamerou. Videozáznam ze dna asi 40 centimetrů široké díry však bohužel není příliš kvalitní.
„Zdá se, že tam něco narušilo signál, možná šlo o nějaký druh elektrického pole. Tak jako tak, kamera nepřinesla dobrý výsledek,“ poznamenal Knoglinger.
Mnoho lidí, mnoho teorií
Podle rakouského deníku Salzburger Nachrichten záhadnou díru hned první den, kdy byla objevena, navštívilo více než 500 lidí. Spolu s nimi se vyrojila i celá řada spekulací o tom, jak se hluboký a úzký otvor v zemi vzal.
Archeologové přišli s teorií, že je to pozůstatek po ztrouchnivělém dřevěném trámu z pohřební komnaty v podzemí. To však nevysvětluje kov na dně. Někteří z místních se proto přiklánějí k názoru, že by mohlo jít o vadnou bombu ještě z války. Ojedinělý však nebyl ani názor, že se na dně díry ukrývá jakési vzdušné plavidlo.
Zatím nejpravděpodobnější je ale teorie geologů. Podle hornorakouského geologa Haralda Wimmera díra vznikla v roce 1969 při hledání ropy. Podobných vrtů prý v 60. letech minulého století bylo v oblasti provedeno hned několik.
Jediné, co je však opravdu stoprocentně jisté, je to, že Knoglinger mezitím našel svého kocoura.