Článek
Sedmadvacetiletá žena žije svůj život v neustálém strachu z vody. Kvůli takzvané aquagenní urtikarii musela dokonce opustit své zaměstnání učitelky tance, protože jí na kůži vadil i vlastní pot. Její nepříjemná alergie se navíc postupně zhoršuje a Dellová se proto ve skrytu duše obává, že ji to nakonec zabije.
„Někdo říká, že dokonce kvůli své alergii mohu zemřít, já to ale nechci slyšet. Je pravda, že se má alergie zhoršuje, zatím však nechci myslet na to, jaké to bude za deset nebo 15 let,“ uvedla pro deník Daily Mail Dellová.
Chtěla by brečet, ale nemůže
Symptomy se začaly u mladé Britky objevovat v jejích 16 letech po odstranění krčních mandlí. Lékaři ze spuštění alergie podezírají následnou léčbu penicilínem, který zřejmě narušil pacientčinu hladinu histaminu v krvi.
„Lidé nedokážou můj stav pochopit a jen kroutí hlavou, když jim prozradím, že má očista musí být hotová do dvou minut. Někdy se kvůli té alergii cítím jako vězeň ve svém vlastním domě. Jsou dny, kdy bych nejraději zalezla do postele a jen brečela, to ale samozřejmě nemohu,“ posteskla si alergička.
V současné době není v případě aquagenní urtikarie dostupná žádná léčba. Přesto Dellová zkouší různé léky, které by jí měly umožnit kontrolu nad vlastním tělem.
„V tuto chvíli beru lék, který užívají pacienti po transplantaci, aby mé tělo neodmítalo vodu na kůži. V následujícím kroku mi chtějí lékaři nasadit léky pro pacienty s rakovinou, aby se tak pokusili posílit můj imunitní systém. Pak by měla následovat chemoterapie. Touto krutou cestou se ale vydat nechci,“ popsal svůj plán léčby Dellová.
„Dokud se nenajde vhodný lék, tak s alergií zkrátka budu muset žít. Beru každý den tak, jak přichází,“ odhodlaně dodala na závěr žena, která má naštěstí plnou oporu ve svém 32letém manželovi Andym.