Katharina Henotová byla zatčena a mučena vyšetřovateli, kteří se ji snažili přimět k přiznání z čarodějnictví. Žena, obyčejně píšící pravou rukou, byla poté v tak zbídačelém stavu, že dopis na svou obhajobu musela sepsat rukou levou. Následně s ní pak stejně projeli v otevřeném voze městem, přivázali ji k hranici a zapálili.

Nyní vedení města, jehož předchůdci odsoudili ženu za čarodějnictví k smrti, přezkoumává důkazy, které vedly k jejímu upálení. Má se za to, že se stala jako vedoucí pošty obětí politických hrátek svých nepřátel. Fakt, že má po bezmála čtyřech stoletích šanci na očištění svého jména, je zásluhou evangelického pastora a učitele náboženství Hartmuta Hegelera, který její případ dohledal.

"Mluvili jsme se žáky o honech na čarodějnice a konkrétně o případu Kathariny Henotové. Zeptali se mě, zda byl někdy vůbec rozsudek zrušen. Má odpověď byla záporná. Katharina přitom měla vysokou reputaci. Jistě by ji chtěla mít očištěnou," uvedl Hegeler.

Osmapadesát popravených za tři měsíce

Mezi roky 1500 a 1782 bylo za čarodějnictví popraveno nejméně 25 000 Němců, většinou žen. Mezi popravenými však nechyběli ani muži a děti. Mnoho z nich byli ve skutečnosti jen obětní beránci pro vysvětlení přírodních neštěstí. Jiní padli za oběť falešným obviněním z důvodu snahy o osobní pomstu. Ostatní třeba jen jednoduše nezapadali mezi své okolí.

Jeden z nejhůře proslulých příběhů se psal roku 1630 v malém městečku Oberkirchen, kdy se obvinění z čarodějnictví šířila rychlostí lesního požáru. Tehdy padlo tříměsíčnímu krveprolití ve jménu honu na čarodějnice za oběť 58 lidí včetně dvou dětí.