Článek
Kostel byl původně postaven ve 14. století. V té době se ještě vyjímal přímo na hraně vyšehradské skály. Už tehdy byl zabudován do systému hradeb, které Vyšehrad obklopovaly. Za vlády Karla IV. byl stavebně vylepšen, ale pak už jen chátral.
V těchto zdánlivě bytelných hradbách se skrývá kostel. Že ho nevidíte? Je tam.
V sedmnáctém století se Vyšehrad začal měnit v nedobytnou citadelu, která byla postupně připravována na to, aby odolala i těm nejsilnějším útokům na Prahu.
Tehdejší vojenští stratégové vnímali kostel uprostřed hradeb jako slabé místo. Nejdříve ho proto chtěli úplně zbourat. Díky zásahu pánů z kapituly byl ale zachráněn. I když jen zčásti.
Původní hradby byly navýšeny tak, že vznikl vysoký ochranný val. Kostel během přestavby v nových vysokých hradbách téměř zmizel. Zůstala vyčnívat jen jeho věž. "I ta ale časem musela pryč. Pro nepřátele by totiž mohla být velmi lákavým terčem. Z kostela se tedy dochovalo jen jeho torzo. Má interiér, ale nemá fasádu, střechu ani věž, což ho dělá poměrně jedinečným,“ vysvětluje Ondřej Šefců, náměstek pro památkovou péči.
Interiéry kostela stětí Jana Křtitele na Vyšehradě.
V současnosti, pokud se díváte na hradby Vyšehradu, z kostela nevidíte nic. Uvnitř zdánlivě bytelných hradeb je ale do dnešních dob ukryta jeho hlavní část, kterou je možné si i prohlédnout. Má vstup z areálu Vyšehradu. I ten je ale schovaný za menší mladší kaplí.