Ivo se narodil v roce 2004 s vážně poškozeným mozkem, lékaři mu diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu, která zapříčiňuje poruchy hybnosti těla. Když byl na světě teprve 23 hodin, dostal záchvat a upadl do čtyřdenního kómatu. Lékaři jeho rodičům poté oznámili, že mu chybí čtvrtina mozku, další čtvrtina je zničená, a dokonce ani druhá polovina mozku nezůstala bez poškození.

Kouzlo úspěchu se skrývalo v nohách

Situace se jevila beznadějně. Tři roky nato se ovšem lékaři rozhodli pro chirurgický zákrok. Přerušili „špatnou informaci“, kterou vysílal mozek páteří do zbytku těla. Ani to však nezaručovalo, že bude malý Ivo chodit.

Cardile, který na okraji Buenos Aires provozuje autoservis, se ale nevzdával. Na rozdíl od lékařů se uměl vžít do role svého syna. Odpoutal se od mozku a centrum pohybu pomyslně převedl do nohou. Rychle načrtl plány a během měsíce a půl z jízdního kola a dřevěných desek vytvořil první prototyp rehabilitačního stroje, který postupně zdokonaloval až do dnešní podoby.

Cardile vytrvale bojuje za pacienty

Sedmiletý Ivo nyní trénuje na rehabilitačním stroji pouze deset minut denně a výsledky jsou nezpochybnitelné, může sám chodit. Po tomto úspěchu pozval Cardile další pacienty s postižením hybného aparátu. Díky jeho revolučnímu přístroji se tak už desítkám lidí zlepšil život, uvedla agentura Reuters.

Cardile chce ale pomáhat dalším a dalším, proto veškeré úspory investoval do čtyř prototypů, které sám vlastnoručně sestrojil. U argentinské vlády a zdravotních klinik se ale setkal s většími obtížemi, než čekal. Nyní je téměř bez peněz, ale neztrácí víru. Prioritou pro tohoto oddaného otce jsou totiž pacienti jako Ivo, kteří díky jeho vynálezu vstávají z vozíků a navzdory všem pochybnostem chodí.