Objekt je sice astronomům znám již deset let, ale byl pracovně klasifikován jako jasná modrá proměnná hvězda, protože jeho přímému pozorování brání oblak mezihvězdného plynu a prachu.

Již tehdy však vědci konstatovali, že je to poměrně vzácný typ hvězdy, patřící k obrům s krátkým životem. Floridský tým vypočítal jas hvězdy LBV 1806-20 podle radiového záření, které mlhovinou prochází, a kalkulace ostatní odborníky přesvědčily.

Překvapení pro astronauty

"Detailní data přesvědčivě naznačují, že nejde o pouhou hvězdokupu obřích hvězd," podpořil floridské kolegy objevitel dosavadního rekordmana Pistolové hvězdy Don Figer z Institutu hvězdných teleskopů.

Mimořádná hmotnost LBV 180620 astronomy udivuje. Dosud totiž převládá názor, že hvězdy nemohou být více než 120krát větší než Slunce. Tlaky a teploty v důsledku jaderných procesů v jejich vnitřním jádru by totiž v takovém případě byly silnější než soudržnost hmoty hvězdy a její vlastní gravitace.

Krátká životnost

Tak velká hvězda by sama odhodila části svého povrchu. Eikenberry se proto domnívá, že superobr vznikl vzácným procesem zvaným šoková indukce, kdy explodující velká hvězda vyvrhne na blízkého obra množství plynů, jež "postřelený" soused přitáhne a vstřebá.

Vědci však novému objektu předvídají podstatně kratší životnost. "Čím je větší hmotnost hvězdy, tím silnější je jaderná reakce, a tedy rychlejší průběh spalování," vysvětluje Eikenberry. "Obr se prostě rychle spálí na kousky."