"Jde o vědecký průlom v poznání kvantové mechaniky," dodala. Už dávno tedy nestačí znát školská tři skupenství - plynné, kapalné a pevné. Čtvrtou formu představuje plazma a v roce 1995 byla experimentálně prokázána i existence páté formy, tzv. Bose-Einsteinova kondenzátu.

Nová forma má blízko k supravodiči

Šesté skupenství získali vědci zchlazením draslíku. Vznikl materiál blízký svými vlastnostmi supravodiči. To je označení pro stav materiálu, který umožňuje přenos energie absolutně beze ztráty.

"Ještě to není supravodič, ale je to něco opravdu blízkého," upřesnila objev Jinová, laureátka výjimečného grantu MacArturovy nadace, jenž je mezi vědci označován jako "grant pro génie".

Nyní dostupné materiály způsobují, že se transportem ztrácí až deset procent veškeré vyrobené elektřiny, která zbytečně "ohřívá dráty a nikomu nepřináší žádný prospěch", poznamenala vědkyně.

Materiály s vlastností supravodičů by mohly kromě bezztrátového přenosu elektřiny například usnadnit a zlevnit provoz magnetických "levitačních" vlaků (maglevů).

Zatím jen první krok

Coloradský tým dokázal zchladit plynný draslík na teplotu blízkou absolutní nule (-273,15 stupně Celsia), kdy se hmotné částice přestávají pohybovat. Ve vakuové nádrži přinutili vědci magnetismem a laserem atomy plynu ke spárování.

"Něco podobného se děje s elektrony v supravodiči," vysvětlila Jinová. Bose-Einsteinův kondenzát by bylo obtížné využít pro běžnou praxi, zatímco fermiony jsou v tomto směru podle vědkyně nadějnější, protože jsou tvořeny pevnou hmotou.

Připustila, že samotné pokusy s podchlazeným plynem ještě k praktickému využití nepovedou. Způsob, jakým atomy draslíku reagovaly, však naznačuje cestu k opakování takového chování i při běžných teplotách. "Naše atomy jsou navzájem přitahovány silněji, než je tomu u supravodiče," uvedla na závěr.