Třicetitunové a jedenáct metrů vysoké monstrum ponořil do devítimetrové hloubky speciální jeřáb. „Ještě předtím bylo nutné srovnat dno. Potřebnou stabilitu poskytne pozorovatelně prstenec po obvodu, na nějž jsme spotřebovali přes deset kubíků betonu,“ vysvětlil Jaroslav Hudec ze zmiňovaného potápěčského klubu.

Vlastní ocelová kabina má průměr 3,5 metru a je opatřená osmi šedesáticentimetrovými kulatými okénky. O její podobě si uděláte nejlepší představu, když se podíváte na některý vagón vybavený kuželovými cisternami určenými pro přepravu sypkých hmot.

Na kabinu navazuje osm metrů dlouhá přístupová potrubní šachta, jejíž vstupní prostor bude lávkou spojený s břehem. „Jednotlivé komponenty jsou propojené ve vodotěsný celek, který je konstrukčně, materiálově i výrobně dimenzovaný pro dané tlakové poměry,“ konstatoval Hudec.

Celkové náklady se ale pohybovaly kolem miliónu korun. Více než polovinu zaplatilo ministerstvo školství  „Zbytek šel z prostředků klubu a samozřejmě je v tom spousta brigádnické práce,“ doplnil Hudec.

Po umístění pozorovatelny na dno lomu bude měsíc probíhat zkušební provoz – pak by si pohled do průzračného podvodního světa mohla vyzkoušet i veřejnost. „Bude to ale o individuální domluvě, rozhodně z toho nemíníme dělat masovou atrakci pro autobusy plné turistů,“ upozornil Hudec. Prioritou zůstává především výcvik a kontrola výuky potápěčů, kteří budou pozorováni odbornými instruktory.