Tým v čele s docentkou paleoantropologie na Newyorské univerzitě Katerinou Harvatiovou má přesvědčivé důkazy, že člověk neandertálský by měl být považován za specifický živočišný druh, který nemá s Homo sapiens sapiens - dnešním člověkem - žádnou přímou souvislost a není tedy jeho poddruhem.

Harvatiová studii v úterý zveřejnila ve Washingtonu. Její tým provedl počítačové analýzy lebek dnešního člověka, neandertálce a různých druhů opic a došel k závěru, že se podstatně liší. Mezi zjištěnými parametry lebek dnešních lidí a neandertálců byly mnohem větší odlišnosti než mezi neandertálci a lidoopy.

Potkali se, ale nemísili

"Zjištěné poznatky vykládáme tak, že neandertálci představovali vyhynulý druh, který nemá návaznost v nynějším obyvatelstvu Evropy," shrnuje studie. Absenci příbuzenského vztahu mezi neandertálci a moderním člověkem antropologové už delší dobu nezavrhují. Oba druhy se přitom historicky setkaly. Neandertálci se objevili před 400 tisíci lety a nejstarší pozůstatky druhu Homo sapiens z Herto v Etiopii jsou staré 160 tisíc let.

Neandertálci vymizeli teprve před 28 tisíci lety, tedy v době, kdy se na stejném území už několik desítek tisíc let zabydlovali kromaňonci patřící k našemu poddruhu Homo sapiens sapiens. Neandertálci mohli mluvit, používali nástroje, lovili v organizovaných skupinách a byli schopni kulturních projevů, byli však mnohem robustnější než moderní lidé.

Názor, že je naši menší, ale vyspělejší předkové asimilovali, vědci postupně opouštějí. Analýzy DNA totiž při hledání nejstaršího společného předka dnešních lidí ukázaly, že lidstvo pochází z méně než deseti žen - a žádná z nich neměla neandertálské rysy a v genomu současného člověka nic neandertálského není. Je nejasné, zda neandertálci vymřeli v důsledku neschopnosti čelit "lidské" konkurenci, anebo je kromaňonci prostě vybili.