Skupina vědců nasbírala vzorky houby svítící ve tmě a překlasifikovala ji na Neonothopanus gardner. Botanici věří, že detailní studie houby a jejích dalších bioluminescenčních příbuzných, pomůže konečně vyřešit otázku, jakým způsobem některé houby světélkují.

Houba Neonothopanus gardner září ve tmě tak silně, že je možné v její bezprostřední blízkosti bez větších obtíží dokonce i číst text. Dosud naposledy ji spatřil britský botanik George Gardner, který viděl, jak si s ní hrají malé děti, a nazval ji flor-de-coco.

Dennis Desjardin a jeho kolega Cassius Stevani chodili do brazilského pralesa o nocích, kdy jasně svítil měsíc, aby mohli lépe identifikovat a případně vyfotit jemně zářící houby, o kterých si mysleli, že by mohly v tmavé místnosti přirozeně jasně svítit. Poté analyzovali na fotkách svit, který není často lidským okem ani vidět.

Bioluminescence, tedy schopnost organismu samostatně produkovat světlo, je v přírodě poměrně známý fenomén. Medúzy a světlušky jsou tím v živočišné říši proslulé, ale touto schopností oplývají i některé bakterie, houby, ryby či hmyz. Právě svítící houby jsou dobře známé už po několik století, avšak tento druh, který září extrémně výrazně, se nedařilo dlouhá desetiletí nalézt.