Článek
Ovce Dolly vznikla metodou nukleárního transferu. To v praxi znamenalo, že z vajíčka jedné ovce bylo odstraněno jádro, které vědci nahradili jádrem buňky z vemene jiného jedince téhož druhu. Jehně, které se z upraveného vajíčka narodilo, bylo genetickou kopií dárkyně buněčného jádra.
Protože pravděpodobnost úspěchu byla velmi nízká, nechali skotští vědci pod vedením Iana Wilmuta a Keitha Campbella splynout 277 párů buněk, z nichž se uspokojivě vyvinulo 29 embryí. Ta vědci implantovali do děloh 13 náhradních ovčích matek, aby se nakonec narodilo jen jedno jediné mládě - Dolly.
Jméno dostala podle prsaté zpěvačky
Na svět přišlo 5. července 1996, ale jeho existence byla veřejnosti prozrazena až o sedm měsíců později. Utajení bylo tak přísné, že ani ošetřovatelé nevěděli, čím přesně je jehně, o něž se starali, výjimečné. Jméno, které vědci jehněti dali, zvolili podle americké countryové zpěvačky Dolly Partonové.
Důvod médiím prozradil sám profesor Wilmut: "Dolly vznikla z buňky mléčné žlázy, a my jsme si nemohli vzpomenout na působivější pár prsou, než jsou ta Dolly Partonové," prohlásil slovutný vědec v narážce na zpěvaččin bujný dekolt. Oznámení o naklonování ovce z jádra dospělé buňky přinesl v únoru 1997 časopis Nature.
Nabourali vývojové dogma
Zpráva se ve vědecké komunitě stalo opravdovou senzací. Nabourala totiž jedno z ústředních dogmat vývojové biologie, které tvrdí, že jednou specializovaná dospělá buňka určité tkáně se už nemůže vrátit zpět do univerzálního stádia, a přeměnit se na buňku jiného orgánu. U Dolly k tomu ale evidentně došlo, neboť jádro buňky pocházelo z mléčné žlázy, přesto se z něj vyvinula kompletní ovce se všemi orgány, mozkem počínaje a srstí konče.
Zpočátku se Dolly nijak neodlišovala od svých vrstevnic, a dokonce byla posléze schopna přivést na svět potomky. Nicméně už ve věku jednoho roku vědci odhalili, že stav Dollyiných chromozomů neodpovídá věku zvířete. Po zveřejnění této informace se objevily spekulace, že příroda "připočítala" Dolly věk ovce, z jejíž DNA vzešla.
Začalo to artritidou, skončilo nádorem
Vědci z Roslinova institutu však takové závěry dodnes zpochybňují s tím, že při důkladné lékařské prohlídce nebyly u Dolly objeveny žádné abnormality související s předčasným stárnutím, přičemž ani z genetického hlediska nebylo možné o Dolly jednoznačně tvrdit, že byla stará. Tak či onak, na podzim 2001 se u Dolly projevila artritida, u zvířat jejího věku neobvyklá.
A aby toho nebylo málo, někdy v té době začala ve stádu, jehož byla součástí, řádit neléčitelná plicní infekce. Ráno 10. února 2003 začala kašlat i Dolly, která byla o čtyři dny později podrobena vyšetření na počítačovém tomografu. Ten v hrudi ovce odhalil nádor, který by zvířeti přinesl utrpení. Z tohoto důvodu Dolly dostala smrtelnou dávku anestetik a její život byl ukončen.
Pošla mladá, ale stala se nesmrtelnou
Přestože se oproti většině svých vrstevnic Dolly dožila jen polovičního věku, v jistém smyslu se stala nesmrtelnou. Ukázala totiž, že dospělé buňky zvířecích i lidských organismů jsou mnohem flexibilnější, než si vědci do té doby mysleli. Dala tak nový impulz terapeutickému klonování, od níž si mnozí slibují vítězství nad řadou dosud neléčitelných chorob. I proto je Dollyino vycpané tělo jedním z nejvyhledávanějších exponátů přírodopisných sbírek expozice skotského Národního muzea.