Britský cestovatel James Cook podnikl s Discovery objevitelskou výpravu v sedmdesátých letech 18. století. Druhým plavidlem na jeho cestách byla loď nesoucí jméno Endeavour, jejím jmenovcem se stal nejnovější raketoplán vesmírné letky NASA. Na Discovery se Cook plavil i při objevování jižního pobřeží Aljašky a severozápadu Kanady.

Henry Hudson na své výpravě za cestou spojující dva oceány objevil Hudsonův záliv v Kanadě. Discovery se jmenovala i loď Britské královské geografické společnosti, která s tímto plavidlem uskutečnila roku 1875 expedici na Severní pól. V roce 1901 byla postavena druhá Discovery, se kterou se o tři roky později badatelé britského impéria vydali na arktickou expedici.

Prozaičtější název pro raketoplán, který letku NASA rozšířil v listopadu 1983, je OV-103 (OV-orbital vehicle). Na svou první misi se pod velením Henryho Hartsfielda vydal 30. srpna 1984. Při svém letu 41-D na oběžnou dráhu posádka vynesla tři komunikační satelity. Jedním z milníků v historii tohoto vesmírného plavidla bylo vynesení Hubblova teleskopu 31. dubna 1990. O devět let později se k Hubblovu teleskopu Discovery vydal znovu - opravit jej.

Poslední randevouze s Mirem

V červnu 1998 se Discovery vydala na své první setkání s orbitální stanicí Mir. "Schůzka" raketoplánu s ruskou stanicí byla celkově devátá a zároveň poslední. Na oběžnou dráhu se vydala šestičlenná posádka včetně dvou žen a ruského kosmonauta Valerije Rjumina. Na Zem se po deseti dnech vrátila posádka sedmičlenná, rozšířená o astronauta Andrew Thomase, který na Miru pracoval od ledna 1998. Připojení raketoplánu k vesmírné stanici předcházely problémy s hlavním počítačem a posádka Miru měla plné ruce práce, aby vše uvedla do stavu umožňujícího připojení. Při startu Discovery měla premiéru nová, o 3,4 tuny lehčí venkovní přídavná nádrž, která může pojmout až 1,9 miliónu litrů pohonné hmoty, složené z kapalného kyslíku a vodíku. Raketoplán tak mohl do svého nákladního prostoru pojmout o to více nákladu.

Raketoplán pilotuje žena

Americká astronautka Eileen Collinsová se v červenci 1999 stala první ženou, která velela raketoplánu. Tím raketoplánem nebyl Discovery, ale Columbia. S Discovery však Collinsovou spojuje jiné prvenství. V roce 1995 při své první vesmírné misi na palubě Discovery, který se přiblížil k ruské orbitální stanici Mir na 10 metrů, byla astronautka první ženou, která raketoplán pilotovala. Po jmenování Collinsové velitelkou Columbie manželka tehdejšího amerického prezidenta Clintona Hillary prohlásila, že je to "velký krok pro ženy a obrovský skok pro lidstvo". Parafrázovala tak slavná slova kosmonauta Neila Armstronga, který presně před 30 lety, 20. července 1969, vstoupil na povrch Měsíce.

Rekordní vesmírná procházka

V neděli 11. března 2001 Susan Helmsová a James Voss, které na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravil raketoplán Discovery, úspěšně uskutečnili rekordní, devítihodinový výstup do volného prostoru. Instalovali během něj z venku na stanici přivezené zařízení, především první modul z Evropy, italský Leonardo. Během rekordního pobytu ve volném prostoru došlo pouze ke dvěma malým "incidentům", kdy Voss upustil některé předměty do nekonečného prostoru.

Glennův kosmický comeback

Ve svých jednačtyřiceti se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl Zemi. Na svou velkou životní zkušenost 20. února 1962 se Glenn poměrně dlouho načekal. Start lodi Mercury Friendship 7 byl totiž kvůli počasí 12krát odkládán. Po 36 letech se do vesmíru vypravil znovu na palubě Discovery, za obrovského zájmu domácích i zahraničních médií.

Start raketoplánu 29. října 1998 sledovalo na 3500 novinářů, o tisíc více než při startu prvního raketoplánu Columbia v roce 1981. Podívat se přišlo na čtvrt miliónu diváků. Mezi nimi i hollywoodské hvězdy Tom Hanks (Apollo 13) či Bruce Willis (Armageddon), nechyběl ani americký prezident Bill Clinton, který se tak po Richardu Nixonovi, jenž v roce 1969 sledoval start Apolla 12, stal v té době teprve druhým prezidentem USA, který se přišel osobně podívat na start kosmické lodi.

V roce 1962 třikrát obletěl v modulu Friendship 7 jako první Američan zeměkouli a strávil mimo planetu jen několik desítek minut, během nichž ulétl asi 126 000 kilometrů. Při svém druhém vesmírném startu urazil za devět dnů kolem Země téměř šest miliónů kilometrů, planetu obletěl 134krát. Ještě během pobytu na oběžné dráze 560 kilometrů od povrchu Země dával Glenn najevo výbornou náladu a hlásil řídícímu středisku, že prožívá "nádherné chvíle".

Po Enterprise následovaly další raketoplány. Prvním byla Columbia - první raketoplán, který vzlétl na oběžnou dráhu Země. Nejstarší článek vesmírné letky byl zničen při havárii 1. února 2003. V průběhu deseti let se vesmírná flotila NASA rozšířila o další čtyři stroje: Challenger, sestrojen 1982, avšak o čtyři roky později zničen při tragické havárii, Discovery, sestrojen 1983, Atlantis, sestrojen 1985, Endeavour, sestrojen 1991 jako náhrada za Challenger.

PŘÍŠTĚ díl 5.: Atlantis - vynesl Galilea