Článek
Tým Archeologického ústavu Akademie věd v Praze a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích při průzkumu Vladislavského sálu Pražského hradu našel v klenebním zásypu z konce 16. století zrnka a zbytky exotických rostlin. Posluchačka posledního ročníku magisterského studia botaniky Jitka Kosňovská pod dřevěnou podlahou objevila například zrnko kávy, kousky buráků, jedlých kaštanů či pecky oliv. Podle dostupných písemných pramenů tu ale vůbec neměly být, protože je tehdy lidé ve střední Evropě ještě neměli znát, natož používat.
„Když archeologové podlahu otevřeli, hned jsme věděli, že se dostaneme k mimořádnému materiálu. Čekala jsem, že tu najdeme běžné věci, které se tehdy konzumovaly. Že mezi nimi budou buráky nebo káva, to je unikátní,“ řekla Právu Kosňovská.
Písemné prameny mlčí
Například u kávy se doposud historici domnívali, že se začala ve střední Evropě používat až po obléhání Vídně Turky v roce 1683, tedy asi o sto let později. U podzemnice olejné, tedy burských oříšků, jde dokonce o první nález arašídů v Evropě po objevení Ameriky.
Ačkoliv Kosňovská není historička, domnívá se, že tehdejší honorace už věděla, jak se tyto exotické plodiny používají. Neměli je proto pouze na okrasu. Je tedy pravděpodobné, že si Rudolf II. (1552–1612) mohl dopřávat doušky teplé kávy, louskal buráky a jedl kaštany. To musí ovšem potvrdit až historici. Žádné písemné prameny se o tom doposud nezmiňují.
Mohli si to dovolit
„Nález ale jasně potvrdil, že v renesančním období rudolfínského dvora se dostávaly do Prahy nejen předměty umělecké hodnoty, ale doprovázely je velmi tiše rostliny, jež tehdy symbolizovaly nedostupnost, atraktivitu a legitimizovaly dvůr jako vysoké sociální prostředí, které si tehdy mohlo dovolit všechno, například rostliny z Ameriky, Afriky či Blízkého východu,“ řekl Právu Jaromír Beneš z Přírodovědecké fakulty, jenž se na výzkumu jako vedoucí archeobotanické laboratoře též podílí.
Nejen olej
Zajímavostí jsou podle něj i pecky oliv, protože doposud se vycházelo z toho, že se obchodovalo pouze s olivovým olejem, jak dokládají záznamy z hanzovních měst z 15. století, ne s celými olivami.
Výzkum ve Vladislavském sále probíhal sice už v roce 2008, do této doby však badatelé v českobudějovické archeobotanické laboratoři bohaté vzorky trpělivě analyzovali. Zveřejnili je až minulý týden na konferenci v Brně. Zájem o ně má už i odborná veřejnost. O nových skutečnostech budou vědci informovat v prestižním odborném mezinárodním časopise.