"Za posledních 20 000 let se průměrná velikost mužského mozku snížila z 1500 krychlových centimetrů na 1350, čímž zmizela část skoro o velikosti tenisového míčku. A ženský mozek je na tom úplně stejně," uvedla Kathleen McAuliffeová v časopise Discover magazine.

Antropolog z University of Wisconsin John Hawks však tvrdí, že zmenšení velikosti ještě neznamená nutně hloupnutí a ztrátu inteligence. I někteří paleontologové souhlasí s jeho myšlenkou, že se naše mozky možná zmenšily, ale staly se efektivnějšími. Jiní však tvrdí, že člověk moderní evolucí skutečně pozvolna hloupne.

Je mnoho teorií, které se snaží zjištění vědců vysvětlit. Někteří se domnívají, že velké hlavy byly dříve nezbytné pro přežití v zimě. Jiní tvrdí, že se naše jídlo stalo snazším k požívání, což stálo za počátkem zmenšování našich hlav. Zajímavou teorií je také to, že dříve přežívali pouze ti nejsilnější a ti mívali často velké hlavy. A se snížením úmrtnosti dětí tak začalo vznikat i proporční zmenšování lidského mozku.

Vydržujeme si ty nejinteligentnější

Za pozornost stojí i nedávné výsledky studie Davida Gearyho a Drewa Baileyho z University of Missouri. Ti zjistili, že se lidský mozek mění a adaptuje v závislosti na okolním sociálním prostředí. To v praxi znamená, že pokud žije člověk v hustě osídleném místě, velikost mozku se zmenšuje - a naopak. V místech s hustým osídlením se totiž člověk většinou méně nadře na to, aby zůstal naživu.

Právě Geary ale varuje před tvrzením, že by byli naši předci inteligentnější než my: "Naši předci nebyli na naší intelektuální a kreativní úrovni, protože jim chybělo potřebné kulturní zázemí, které máme my. Vzestup zemědělství a moderních měst na bázi ekonomické specializace umožnil těm nejchytřejším lidem zaměřit se jen na své snažení v různých vědách a uměních. Naši předci neměli možnost tyto lidi podobně podporovat a oni museli velkou část svého snažení přenést do boje o své přežití."