Vědci vedení enologem Gérardem Ligerem-Belairem z univerzity v Remeši také dokázali, že pro zachování nejlepší chuti šampaňského je dobré ho podávat při teplotě pouhých čtyř stupňů.

Bublinky vznikající při uvolňování kysličníku uhličitého v tekutině jsou podle nich základem chuti všech šampaňských, ale také piv a limonád. Již dřívější výzkumy ukázaly, že se tím nejlépe dostane chuť a aroma k chuťovým pohárkům konzumentů.

Ale až teď se prý potvrdilo to, co se dlouho předpokládalo, a sice, že důležitý je i způsob nalévání šampaňského do sklenice; právě ten určuje, kolik kysličníku uhličitého v něm zůstane poté ještě obsaženo. A čím více, tím lépe.

Vědci proto vyzkoušeli dva různé způsoby nalévání. Jednak nalévali šampaňské přímo shora, jednak do nakloněné sklenice po její stěně. Zjistili, že druhý, pomalejší způsob nalévání, dokázal uchovat až dvakrát větší množství kysličníku uhličitého než v prvním případě.

Příliš chladu je ale na škodu

Plyn také více udržuje chladné prostředí, přičemž optimální jsou zmíněné čtyři stupně. Studenější šampaňské by už naopak kysličník uhličitý vázalo již příliš.