Každý den se něco stane. Někdy se narodí člověk, který se časem stane slavným, jindy se koná důležitý fotbalový zápas a jsou i dny, na které by lidstvo raději zapomnělo kvůli drsným krveprolitím či vraždám známých lidí. Když se tedy 300 miliónů podobných událostí zaznamenalo do vysoce výkonného počítače v britské Cambridge, otázka byla nasnadě: "Který byl nejnudnější den 20. století?" A program začal pracovat.

Na rozdíl od vyhledávacích systémů, které seřazují webové stránky pomocí klíčových slov, program True Knowledge, ve kterém nadšenec svůj pokus provedl, je schopný logicky upřednostňovat jedno před druhým. "Nudný" a "nezajímavý" jsou totiž značně subjektivní pojmy, které si zcela jinak představí 14letý a 45letý člověk. Program tak nepracuje se slovem nudný, ale s vazbou "chudý na události".

Narodil se jen turecký akademik

V některých dnech se stalo hned několik důležitých událostí, ale v jiných se toho dělo opravdu málo. Když program dokončil svou práci, výsledek byl jasný. Vítězem, či spíše úplným poraženým, se stala neděle 11. dubna roku 1954. Nikdo zajímavý ten den nezemřel, žádné velmi důležité události se neodehrály a přestože se většinou rodí hned několik zajímavých lidí denně, tehdy se podle programu narodil jen turecký akademik Abdullah Atalar. A to na záchranu důležitosti dne nestačilo.

"Ironií je, že když vezmeme v úvahu tuto kalkulaci, tak tento den byl zajímavý právě tím, že byl extrémně nezajímavý," smál se autor výpočtu Tunstall-Pedoe.