Malá Amalia, jak jí rodina bude oslovovat, zatím netuší, že je v budoucnosti předurčena k tomu, aby na svých bedrech nesla tíži královského majestátu. A proto se už nyní spekuluje, koho si vyvolí za životního partnera.

O princezninu ruku je zájem

Amalia na ocet určitě nezůstane. O ruku novorozeného děvčátka, která se pyšní tituly nizozemská a oranžsko-nasavská princezna, je již dnes eminentní zájem.   

Projevil ho alespoň vlámský senátor Vincent Van Quickenborne, jenž z náznaků holandského dvora usoudil, že by vlastně nebyly žádné námitky proti tomu, aby se v manželském svazku spojila s belgickým princem Gabrielem, druhorozeným potomkem následníka trůnu Philippa a jeho ženy Mathilde.

Zákony se mění

Něco takového dosud nebylo možné. Samostatné Belgické království totiž vzniklo až roku 1830, kdy se země vymanila z holandské nadvlády a takzvaná londýnská smlouva podepsaná o rok později jí zaručila svrchovanost a neutralitu v čele se sasko-kobursko-gothajskou dynastií.   

Tehdy přijaté zákony navíc zakazovaly, aby příslušníci nizozemského a belgického královského rodu mezi sebou kdykoli v budoucnosti uzavírali sňatky.  

Snaha senátora Van Quickenbornea zákony změnit Belgičany ani jejich severní sousedy zatím příliš nezajímá, neboť perspektivní ženich Gabriel je jen o pár týdnů starší než vyhlédnutá nevěstinka.