Článek
Evo, jste od smrti Petra Muka poprvé na večírku. Jak se cítíte?
Přiznám se, že mi ve společnosti není lépe. Je mi naopak hůř, už bych byla radši zase doma.
Není pro vás lepší být mezi lidmi než zavřená mezi čtyřmi stěnami doma?
Ani nevím. Do teď jsem byla především doma a dnes jsem poprvé vlastně víc mezi lidmi. Že bych se cítila líp a ve své kůži, to říct nemůžu.
Takže na velký večírek to nevypadá?
Určitě ne. Jsem ráda, že pokecám se známými, kamarády. Noemi ale bude muset za chvíli stejně jít spát, takže na dlouho to určitě nebude. Hlídání moc nepřipadá u nás v úvahu, protože je na mě dcera hodně fixovaná. Nechci ji zbytečně stresovat.
S Noemi jste tedy spolu 24 hodin denně?
Chodí do školky, tam už si zvykla. To je pro mě velmi pozitivní. Tam již nepláče. Jinak samozřejmě vím, že fixace dcery na mě není úplně ideální. To budu ale řešit třeba za půl roku nebo za rok, ted jsou určitě důležitější věci...
Kde se nyní cítíte nejlépe?
Doma s kamarády. Ve svém bytě, kde si můžu natáhnout tepláky, zabalená v křesle v dece. Možná je to i tím počasím v poslední době.
Bydlíte stále v bytě, kde jste žila s manželem. To na vás nedoléhá deprese, neuvažovala jste o stěhování?
Stěhovat se určitě nechci. I okolí se mě ptá, jak můžu zůstávat v bytě, kde jsme s Petrem žili. Pro mě je to ale domov, tam, kde se můžu před vším schovat. Není to o tom, že bych zde cítila negativní energii a padala více do depresí. Naopak mi to připomíná hezké období, doma jsme zažívali s Petrem jen krásné věci.
