Článek
Jen těžko se 46letá Ann Arscottová vzpamatovává ze silné mrtvice, po které nemohla chodit ani mluvit. Ačkoli dochází na rehabilitace a snaží se svůj stav zlepšovat, mluvit stále nedokáže. Od mrtvice totiž trpí poruchou chápání, myšlení a nacházení slov - afázií. Na otázky tak reaguje psaním odpovědí na tabuli. Nezvládá však ani dobře tvořit věty a trpí frustracemi z toho, že se nedokáže vyjádřit tak, jak by chtěla.
Jako zázrak se tak zdálo zjištění, že jí její pěvecký talent zůstal. V nemocnici si po mrtvici pobyla devět týdnů a její stav byl velmi špatný. Nevzdala se však a bojovala. Během 18 měsíců začala opět trochu chodit a vylepšovala své komunikační schopnosti. Sílu jí dodalo i zjištění, že zvládá stále zpívat.
Chce rozšířit povědomí o tom, co ji postihlo
Neváhala a hned se vrátila na pódium, kde svým výkonem dojala všechny, kteří ji slyšeli. Nevadilo jí, že ji tentokrát slyšely jen desítky lidí na faře, a získala motivaci pokračovat dále. Brzy zazpívala i na charitativním koncertu, kde pomohla získat pro asociaci pomáhající lidem po mrtvici v přepočtu 42 tisíc korun.
Arscottová rázem získala jasnou představu o tom, čeho chce v nejbližší době docílit. Aby mohla veřejnost lépe informovat o tom, co afázie pro postiženého člověka představuje, rozhodla se začít navštěvovat dramatický kroužek, kde se odhodlaně snaží vylepšovat své vyjadřovací schopnosti.