Osmapadesátiletý Liou-čchün Li uvedl, že štíra poprvé ochutnal před více než třiceti lety během své výpravy do hor poblíž svého domova v provincii Chu-nan. Přes cestu mu tehdy přeběhl obrovský štír. Místo toho, aby se mu Li vyhnul obloukem, chytil jej a snědl.

„Byl jsem tehdy nějaký naštvaný, tak jsem ho zvedl a ukousl mu hlavu. Chutnalo to sladce jako ořechy a už jsem se toho nezbavil. Pro mě jsou lahodní, jako smažené fazolky,“ vysvětlil Li.

Jed na něj nepůsobí

Muž nyní dokáže na posezení sníst i 20 až 30 živých škorpiónů a proti jejich jedu se zdá být imunní, i když obyčejně může být pro člověka ve větším množství smrtelný.

„Často mě bodli svým jedovatým ostnem, ale nemá to na mě žádný vliv,“ dodal Li.

Podle zdravotníků se Liova potřeba jíst štíry dá vysvětlit tím, že může být závislý právě na jejich jedu, který se v malých dávkách používá v tradiční čínské medicíně k utlumení bolestí způsobených revmatismem.