Výstavu hub organizuje Durček každoročně už 22 let. A to vždy na lubinskou pouť, která připadá na svatého Václava. „Předběžně tady je 200 druhů hub. Přesný počet ale budu vědět, až po výstavě spočítám jednotlivé cedulky. Dosavadní rekord je 220 druhů,“ pochlubil se mykolog a dodal, že ani on ale všechny houby nenašel. „Už během výstavy přineslo asi šest lidí houby, které nemám.“

Na sbírání exponátů má Durček vždycky dovolenou. „Sbírám to jeden týden dopředu. Zpočátku sbírám ty houby, co vydrží, a ke konci takové ty menší. Navíc je ještě schovávám v ledničce, takže manželka má vždycky radost, protože do ní už nic jiného nedá,“ usmívá se.

Letos houbař kvůli výstavě nachodil 45 kilometrů, dalších asi 350 najezdil v autě. „Nejdál jsem byl u Třeštíku nad Velkými Karlovcemi, což je odsud přes 50 kilometrů,“ vysvětlil a dodal, že sbírá v Beskydech a Podbeskydí. „Byl jsem však i v Poodří, v Bartošovicích, Studénce, Nové Horce.“

Většinu hub vyhodí

Za největší vzácnost na výstavě letos považuje dva hřiby smrkové, jeden je odrůda citrónový a druhý bílý. Oba našel u Velkých Karlovic. „A bondarcevku horskou, tu jsem v životě viděl a našel poprvé,“ prozradil na houbu řadící se mezi vzácné a vyskytuje se převážně v horských lesích a pralesích. „Mám takový zvyk, jak nějdu něco, co neznám, tak to ochutnám. Jo to jsem si dal. Dvě hodiny jsem měl spálenu pusu i jazyk, je šíleně hořká,“ řekl na adresu bondarcevky.

Jediné, co je Durčekovi v souvislosti s výstavou hub líto je, že nevydrží dlouho. „Máme ji jen jeden den, a ani ten už některé houby nevydrží. Když je po výstavě, tak z toho všeho spotřebuju tak deset procent. Ostatní je na vyhození,“ doplnil.