Soud dopřál Ramonovi privilegium stát se prvním izraelským astronautem v dějinách.

Čtrnáctiletý Asaf, dvanáctiletý Tal, devítiletý Jifta i matka Rona se v houstounském řídicím středisku kosmických letů drželi s Noou za ruce, když si s ním povídali. Těšili se, žertovali, protože už za dva dny se měl vrátit z letu svého života v raketoplánu Columbia.

Populárnější než Eminem

"Izrael vypadá odsud shora velmi malý," řekl do kamer nejen své rodině. "Ale právě proto je docela klidný a mírový," dodal. Ramon věděl, že v tu chvíli nebyl na světě snad jediný Izraelec, jenž by netoužil ocitnout se na jeho místě.

Daleko od blízkovýchodního konfliktu, v oranžovém skafandru s vlajkou s Davidovou hvězdou. Plukovník Ilan se stal nejznámějším členem posádky. Způsobila to vzrušená teologická disputace izraelských rabínů o tom, kdy a jak má slavit sabat či jak dodržovat pravidla košer stravy, ale i obrázek namalovaný pražským židovským chlapcem Petrem Ginzem, s nímž se toulal po vesmíru.

Ocitl se v roli ikony izraelských teenagerů a jeho portrét visel v jejich pokojích častěji než plakát rappera Eminema. "Syn ženy, jež přežila holocaust, a otce, který bojoval za nezávislost, ukazoval, že navzdory tragédiím si Židé našli místo ve světě a mohou být úspěšní," poznamenal list The Jerusalem Post.

V sobotu, když měl přistát, seděl anebo postával celý Izrael u televizí. Byl sabat, odpoledne, nikdo nepracoval, všichni čekali na velkolepý okamžik přistání.

Ramonův otec Elizier Wolfermann (79) vyprávěl v televizním studiu o synovi. Bělovlasý muž si připjal na zelený bavlněný svetr emblém amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Pod pulovr si oblékl jako spoluzakladatel státu Izrael bílou košili se širokým límcem. "Viděl jsem, jak Ilan dělal pro děti salta," líčil právě, když ho moderátor přerušil. Režisér přepojil na pobledlého zpravodaje z Floridy. "Máme problém. Spojení s vesmírnou lodí bylo přerušeno," sděloval korespondent.

Když se obraz vrátil do studia, neseděl už Elizier vedle moderátora. Odvedli ho do vedlejší místnosti. "Tehdy jsem ještě věřil. Držel jsem se naděje jako klíště. Ilan často létal bez spojení," svěřil se později.

Měl za sebou skvělou kariéru

Bez rádiového spojení letěl v roce 1981 jako nejmladší z osmi pilotů izraelských bojových letadel F-16 srovnal se zemí irácký jaderný reaktor Osirak. "Dokázali něco, co mnozí považovali za nemožné. Ramon měl tehdy pouze hodnost kapitána, ale věděli jsme, že je ideálním mužem pro tuto akci. Byl velmi chladnokrevný," vzpomínal generál Amos Jadlin, který útoku na reaktor velel.

Riskantní akce po několikahodinovém letu přes nepřátelské Jordánsko a Irák představoval vrchol jeho oslnivé letecké kariéry. V osmnácti letech vstoupil do vzdušných sil, stal se nejlepším absolventem letecké školy, v jomkipurské válce v roce 1973 a tažení v Libanonu v roce 1982 obdržel vysoká vyznamenání.

Poté, co tehdejší premiér Šimon Peres a americký prezident Bill Clinton podepsali dohodu o účasti Izraele v programu letů raketoplánů NASA, padla volba na Ramona. S rodinou se přestěhoval do texaského Houstonu. Daleko od vlasti se připravoval čtyři roky. Mise se pořád odkládala.

Sen shořel už před přistáním

Skončila v sobotu v 16.19 místního času, kdy se dočasné obydlí astronautů změnilo v ohnivou kouli. Ramonova otce převezli zaměstnanci televize do Berševy. "Už nemám syna," opakoval tiše. "Můj syn zahynul. Jak bych se měl podle vás cítit? Je to smutné, nepředstavitelně smutné." Ilanův bratr Gadi ještě na sobotu večer chystal na počest návratu Columbie velkou hostinu ve své restauraci ve městě Zichron Yaakov: "Chtěl jsem, aby věděl, že jsem na něho pyšný. Pyšný bylo to pravé slovo."

Bez dechu sledovali diváci pořád stejné záběry. Televizní moderátoři zvyklí na to, že denně informují o mrtvých, nemohli zadržet slzy.

"Mami, jak člověk může zemřít v kosmu? Lidé přece umírají na Zemi," ptala se tou dobou Noa. Matka Rona si pořád četla manželův poslední vzkaz zaslaný elektronickou poštou: "I když je to tady všechno fantastické, už se nemohu dočkat, až vás uvidím a sevřu do náručí."

Ramon měl po přistání na Mysu Canaveral vystoupit u kabiny s izraelskou vlajkou na ramenou. Měl to být okamžik pro učebnice dějepisu. Lidé měli zapomenout na teror, recesi a hrozbu války s Irákem. Místo toho židovský stát zase oplakával vyhaslý život.

"Vím, že můj let znamená pro mnohé Izraelce naplnění jejich snu. Především pro ty, kdo přežili holocaust," řekl Ramon minulý týden v kosmu. Ukazoval přitom na kameru starý obrázek nakreslený Petrem Ginzem v terezínském ghettu krátce předtím, než ho nacisté zabili v Osvětimi. Chlapec namaloval svou představu pohledu na Zem z Měsíce. Ramon vzal kresbu do vesmíru, aby vrátil naději mnoha roztrpčeným Izraelcům. Columbia byla první mírovou misí v Ramonově životě. První, ze které se nevrátil.