„Zjistil jsem, že o Hitlerovi nevíme téměř nic. Prakticky vše, co víme, je založeno na Mein Kampfu či nacistické propagandě,“ soudí ´Thomas Weber z Aberdeen University poté, co zkoumal dokumenty bavorského 16. pěšího pluku, do nějž se Hitler v roce 1914 sám přihlásil.

Jeho život za první světové války byl opravdu jeho Achillovou patou Thomas Weber

Podle historikových zjištění byl prý budoucí diktátor jen typický „zašívák“ či „ulejvák“, (Etappenschwein), jak ho prý charakterizovali jeho spolubojovníci.

„Mýtus Hitlera jako statečného vojáka od počátku šířila nacistická strana, aby tak rozšířila jeho působnost i mimo krajní pravici. Obecně sdílený názor, že Hitler měl nebezpečný úkol probíhat mezi zákopy a přinášet zprávy, jednoduše neobstojí. Skutečností byla propast mezi ním a většinou vojáků,“ uvedl historik při vydání své knihy Hitlerova první válka.

Nepobíhal mezi kulkami 

Před Weberem dokumenty 16. pluku nikdo systematicky neprobádal. Zčásti kvůli tomu, že písemnosti nebyly uspořádány, a tak k nim historici neměli přístup. Navíc Hitlerovy osobní doklady v nich chybí. Jsou totiž v dokumentech velení divize, k níž pluk patřil.

Písemnosti sice potvrzují, že Hitler nosil zprávy, neprobíhal však ostřelovanou zemí nikoho.

„Zjistil jsem, že jeho úkolem bylo dopravovat zprávy mezi velením pluku a štáby praporů nebo velitelstvími dalších jednotek, takže byl tři až pět kilometrů za frontou,“ řekl Weber.

Na Železný kříž ho navrhl Žid

I Železný kříž, vysoké vyznamenání, které budoucí diktátor obdržel v roce 1918, byl podle historika spíše dokladem Hitlerových dobrých vztahů s nadřízenými než důkazem jeho statečnosti. Podle Webera obecně platilo, že většinu vyznamenání dostali ti, kdo měli blízko k velení, a ne frontoví vojáci.

Na základě deníků pamětí židovského vojáka Justina Fleischmanna, který patřil k 16. pěšímu pluku, historik také odmítá názor, že v jednotce panovalo antisemitské ovzduší, jímž by se Hitler mohl „nakazit“. Koneckonců na Železný kříž ho navrhl Hugo Gutmann, důstojník židovského původu.

„Příběh, že válka jej radikalizovala a dovedla k nacismu, je smyšlený. Hitler byl pro svůj pluk netypický a válka jej ve skutečnosti neradikalizovala,“ usoudil proto Weber.

Paměti byly upraveny 

Zdůraznil, že nacistická propaganda se snažila všechny tyto pro ni nevhodné skutečnosti potlačit. Upozornil přitom na paměti diktátorova spolubojovníka, které byly významně upraveny mezi jejich prvním vydáním v roce 1933, kdy se Hitler dostal k moci, a začátkem 2. světové války.

„Nikdy jsem si nemyslel, že budu psát o Hitlerovi, protože o jeho životě bylo napsáno už tolik knih. Byl jsem překvapen, kolik nového materiálu jsme našli. Více než 70 procent knihy je založeno na dosud nikdy nepoužitých zdrojích,“ řekl Weber o své knize.

„Jeho život za první světové války byl opravdu jeho Achillovou patou a celý příběh se se mohl zhroutit jako domeček z karet. Jenže to by nacistický vůdce nesměl být mistrem propagandy," dodal Weber.