Článek
Lidé se mohou v klidu posadit na ostnatou lavičku až poté, co vhodí do časového měřiče určitý poplatek. Když jim vyprší čas, bodáky se opět vysunou a lavička je tak připravená pro další odpočinku chtivé kolemjdoucí.
Hroty jsou vytvořené tak, aby člověku nemohly ublížit, ale jsou dostatečně nepříjemné na to, aby se na nich nedalo sedět. Úředníci nápad na tyto lavičky odkoukali od německého sochaře Fabiana Brunsinga, který podobný exponát vytvořil jako protest proti komercializaci moderního života. On však své dílo považoval spíše za recesi a nikdy by ho nenapadlo, že se někde ve světě použije i v reálném životě.
„Musíme se postarat o to, aby bylo vybavení parku využíváno rovnoměrně, toto se zdá být spravedlivým způsobem, jak zabránit lidem, aby ráno obsadili lavičku a pobývali na ní celý zbytek dne,“ uvedl jeden z čínských úředníků.