Článek
Na vrchol Kilimandžára se tři invalidé dostali po šestidenním výstupu, který byl kvůli ortopedickým protézám především náročným balancováním na kamenech. Podle jednoho z nich, dvaašedesátiletého veterána z války ve Vietnamu Kirka Bauera, bylo hlavním smyslem expedice ukázat lidem, že tělesné postižení nemusí nutně znamenat vyřazení ze společnosti.
"Pokud tři horolezci s amputovanými končetinami ... dokážou zdolat Kilimandžáro, mohou další postižení lidé vstát a vyrazit na výlet, na kolo nebo si jít zaplavat, zkrátka žít zdravý život" řekl Bauer.
Nejmladší z horolezců, šestadvacetiletý Neil Duncan přišel o obě nohy v Afghánistánu v roce 2005. Nejvyšší vrchol Afriky se pokusil zdolat již loni, výstup se ale nezdařil kvůli špatně naplánované trase. Letošní zdařilý pokus považuje Duncan za důkaz, že "se správným načasováním a správnou přípravou dokáže člověk téměř cokoli".
Expedice se uskutečnila za podpory nadace Disabled Sports USA, která pomáhá tělesně postiženým zařadit se zpět do společnosti. Jeden z jejích programů je věnován také zraněným vojákům a válečným invalidům.