Kdysi ho ale znal kdekdo a zprávy se ostrůvkem šířily v přesném znění jako telegram už v 15. století. "Stále jsou tu mistři silba, ale jsou už velmi staří. Děti se ten jazyk nyní učí ve školách a místní tradice se tak udrží," řekl stanici BBC Francisco Rivero z univerzity v La Laguně.

Lidé, kteří mají potíže naučit se jazykům, nemusí mít v tomto případě strach. Silbo sestává jen ze čtyř souhlásek a téhož počtu samohlásek. Klíčem ale je naučit se rozeznávat odlišné tóny pískání. Kdo to zvládne, bude moci posílat novinky až do vzdálenosti tří kilometrů jen s pomocí vlastních plic.

Informace dorazila téměř okamžitě

Vědci berou silbo vážně a považují ho za plnohodnotný jazyk stejně jako na příklad kastilštinu. Přecházel z otců na syny a všichni byli schopni rychle komunikovat navzdory nepřístupným hlubokým údolím, které ostrůvek o rozloze 370 kilometrů čtverečních protínají. Ostrované postupně nabyli takové dovednosti, že informace dorazila z jednoho konce ostrova na druhý téměř okamžitě.

"Z historického hlediska lze silbo považovat za mobilní telefon, který se tu používal ještě před příchodem Španělů," říká Rivero. Jazyk sem zřejmě přinesli Berbeři ze severní Afriky. Není vyloučeno, že se podobným způsobem dodnes dorozumívají některé berberské kmeny v pohoří Atlas. Silbo z La Gomery je specifické tím, že se řídí španělštinou. "Tóny pískané v různých frekvencích se dnes řídí španělskou gramatikou. Nejsou to jednotlivá slova nýbrž plynulá konverzace," popsal silbo Rivero.