Dakota byla na své nynější místo převezena z nedalekých hangárů, kde na něm technici téměř dva roky pracovali, aby kompletně zrekonstruovali jeho vnější plášť. "Na Dakotu se může přijít podívat kdokoli a uvidí ji přesně v takové parádě, jak kdysi létala. Včetně původních záclonek v okénkách," uvedla mluvčí ČSA Marcela Picková.

Fakta a zajímavosti o DC-3 "Dakota":
Ve službách ČSA: 1946 - 1960
Poslední let: 23. 6. 1991 na Memorial Air Show v Roudnici n./L.
Počet cestujících: 21
Počet členů posádky: 4 - 5 (Kapitán, pilot, navigátor/radiotelegrafista, mechanik + palubní průvodčí)
Počet nalétaných hodin: 51 800 letových hodin

Dakoty v barvách ČSA létaly v letech 1946 až 1960. Právě rok po válce bylo totiž rozhodnuto o pořízení těchto strojů. V uvedeném období pak flotilu národního dopravce tvořilo až 40 strojů DC-3. Prvními letouny byly transportní verze vojenských letounů z přebytků americké armády. "Jejich interiéry proto bylo potřeba upravit pro dopravu cestujících, a to včetně protihlukové izolace," doplnila Picková.

Dakota na filmovém plátně
Předlohou k natočení československého celovečerního hraného filmu "Únos" byly tři stoje DC-3, které v březnu 1950 vzlétly z Brna, Ostravy a Bratislavy, avšak místo Prahy přistály v Erdingu poblíž Mnichova. Stalo se to v době, kdy mnozí piloti ve válce bojující v řadách RAF, museli nuceně odejít z ČSA a chtěli se vyhnout postihům a zatčením.

Dakoty s označením OK pak létaly z Prahy nejen do řady evropských měst, ale i do některých destinací na Blízkém Východě. Kromě amerických strojů pak ČSA také získaly několik licenčních Dakot vyráběných v tehdejším Sovětském svazu pod typovým poznačením Lisunov Li-2.

Vzpomínka: S veteránem nad Rakouskem

Letadlem jsem již letěl a myslel jsem, že se mi splnil můj sen o létání a že mě již nemůže nic překvapit. To jsem však ještě nevěděl o tom, že se proletím nádherným historickým letadlem. Před pěti lety jsem absolvoval vyhlídkový let stříbro-bílým letounem Douglas DC-4 nad Rakouskem.

Toto nádherné a legendární letadlo bylo vyrobené v roce 1939 ve Spojených státech a přiletělo do Vídně z podobné akce v Berlíně, létalo také nad Paříží či Ženevou. Na palubě nás vítaly příjemné letušky, a zatímco jsme obdivovali moderní interiér, letadlo pomalu najíždělo na svou vzletovou dráhu. Pak už jsme byli vyzváni k zapnutí pásů, rozeřvaly se čtyři motory Pratt and Whitney, člověk ani nevěří, že nás tohle dostane do vzduchu. Malé zhoupnutí, ještě jedno a třicetitunový kolos se po krátké chvíli ladně vznášel nad Vídní.

Kapitán Flippie Vermeulen nám oznámil trasu letu, která vedla nad modrou stuhou Dunaje k Linci a zpět. Čtyřicet minut poklidného letu, nikdo na palubě nikam nepospíchal. Někteří cestující sledovali krajinu, připomínající svými malými políčky záplatované kalhoty, jiní obdivovali přístroje v pilotní kabině.