Odborníci dosud vycházeli z toho, že samici mohl oplodnit samec před lety ještě předtím, než se dostala do Karlsruhe. Sperma si prý mohla uchovat. Průzkum ale ukázal, že se jedná o tzv. partenogenezi. Je to tak první případ žraločího "samorozmnožování" v Evropě.

Při partenogenezi se nový jedinec vyvine ze samičího vajíčka, které neoplodnila samčí pohlavní buňka. Tímto způsobem se může množit některý hmyz, určité druhy plazů či obojživelníků. Odborníci to popsali i u některých žraloků. Savci jsou jediní obratlovci, u nichž se partenogeneze nepotvrdila.

Žraločí samice z Karlsruhe je bez samce léta. Každoročně vypustí asi 50 až 80 vajíček. Od roku 2001 tak přišlo na svět 13 mláďat. Zhruba polovina z nich nepřežila. Loni v září se ukázalo, že se dá po víceleté přestávce očekávat 14. přírůstek. "Totálně nás to překvapilo," řekl Kirchhauser.

Samčí znaky

Někteří odborníci mínili, že si samice nejspíš sperma uchovala. Kirchhauser to ale zpochybňuje. Utvrzuje ho v tom i poslední mládě. "Nechali jsme DNA matky, mláděte a dvou dalších sourozenců prověřit odborníkem v Mnichově. Nyní můžeme definitivně říct, že se na tom nepodílel žádný samec. Genetická analýza všech zvířat má tak velkou shodu, že to lze vyloučit," uvedl šéf akvária.

Z USA jsou podle DPA známy tři případy partenogeneze. Událost z Karlsruhe jde ale podle Kirchhausera ještě dál. "Zatímco v amerických akváriích byla dokumentována jen nějaká mláďata, u nás se tato neobvyklá rozmnožovací strategie dá doložit v časovém úseku osmi let."

V akváriu v Karlsruhe se objevila ale ještě jedna záhada. Jedno z mláďat žraločí samice má totiž samčí znaky. Podle Kirchhausera by z partenogeneze měla vzejít jen mláďata samičí. Záležitost je tak nutné ještě prozkoumat.