Už teď ale pochybuje, že se mu podaří záměr opravdu uskutečnit. "Každopádně bych si rád vydobyl více volného času pro rodinu a kamarády, nechci se už tolik honit," upřesňuje. Na druhé straně je ale Zdeněk podle vlastních slov moc rád, že má práci, která ho baví, i že ho volají často z dabingu. Někdy však je toho tolik, že se mu nevyhýbají ani trapasy, které podle něj pramení z přepracovanosti.

"Nedávno se mi podařilo projít se po Václavském náměstí v igelitových návlecích, aniž bych si to uvědomil," líčí Podhůrský poslední z nich. "Chodím pravidelně cvičit a trenér mi dává dost zabrat. Většinou se z toho ještě nějaký čas vzpamatovávám. Po jednom cvičení jsem spěchal na důležitou schůzku, kterou jsem měl bezprostředně po tréninku. Vyběhl jsem co nejrychleji z fitka a teprve u pasáže Blaník jsem zaregistroval, že na mě lidé udiveně koukají, a taky, proč vlastně!"

Podhůrský proto sám sobě slibuje, že něco takového už se mu nesmí přihodit. A tak chce své pracovní tempo v roce 2010 trochu zvolnit.