Medvědy v hrdějovickém domě Venclíků najdou návštěvníci na každém kroku. Svítící je vítá na balkoně, dřevěný stojí na zahradě, další leží v postelích, posedávají v koutech, na schodech, keramičtí drží skleněnou desku stolu, další tancují na hodinách, zabydleli se i v koupelně. Většina z nich ale spí svůj zimní sen ve vlastním pokojíčku v podkroví.

Mezi obyvateli medvědího království jsou sbírkové unikáty. Drahomíra Venclíková je začala naplno sbírat, když se svým přítelem emigrovala v roce 1968 do Švýcarska, jehož hlavní město Bern má ve znaku medvěda. "O prvních Vánocích seděl pod stromečkem medvídek Dobráček a pak to šlo dál. Narozeniny, jmeniny..., přátelé a známí to s dárky pro mne neměli tak složité. Z každé země, kde jsme trávili dovolenou, jsme si přivezli nějakého plyšáčka a přitom s námi vždy cestovali, a cestují dodnes medvědi Brumlík s Enkou," vypráví Markéta.

 

FOTO: David Veis, ČTK

Když se skoro po třiceti letech vraceli zpět do vlasti, celníci se nestačili divit, v krabicích od počítačů viděli samé medvědy. Teď je občas mohou obdivovat lidé na výstavách v různých koutech země. Ve sbírce nechybí značkové, klubové exponáty vybavené certifikáty, ale také hračky se zajímavým osudem. "Mám tady i Plaváčka, nasáklého vodou mi ho přinesla jedna paní v tašce při povodních v roce 2002. Osprchovala jsem ho, dala na terasu, pak jsem ho vydezinfikovala a teď tady bydlí," vypráví.

Další dva medvědy získala na sběratelské burze v Linci. Prvního koupila za 35 eur. Potom za ní přišel muž, který jí nabídl zadarmo i medvěda druhého. Chtěl jim zabezpečit dobrou budoucnost, protože měl rakovinu a nechtěl, aby medvídky někdo někam vyhodil. Z podobného důvodu jí medvědy poslaly dnes čtyřiadevadesátiletá paní z domova důchodců a její kamarádka. Toho na kolečkách značky Stife, se podařilo zachránit, protože se nevešel do popelnice.

V polici stojí i medvěd v lyžařské výstroji s obvázanou nohou, Venclíková ho dostala v roce 1995, když si při lyžování zlomila nohu. Známí jí ho donesli do nemocnice. Výtěžek z prodeje černých medvědů šel na pomoc černé Africe, nechybějí koaly z Austrálie. Srdce návštěvníků potěší medvídek Mistra Beana, medvídci kuchaři, hudebníci, fotbalisté i maňáskové, ale největší frajer je podle sběratelky medvěd na kolečkových bruslích na klíček, který si při bruslení navíc píská. Další, ze zoo zahrady v Curychu, se zase pohybuje po čtyřech a otáčí při tom hlavou.

 

FOTO: David Veis, ČTK

Medvědi v pokojíčku létají na kolotoči, opíjejí se medovinou, hrají golf i boxují. Ale to stále není vše. Do sbírky patří také poznávací značka z auta z Aljašky s medvědem uprostřed, odznaky měst světa s medvědem ve znaku, medvědi jsou na vypínačích, na koberci, na bačkorách, na županu, na klice, na polštářích i na hrnečcích. Nechybí výtvarná díla a knížky.

"Jak to všechno začalo? Sama nevím. Byly mi necelé tři roky, když maminka nakupovala dárky. Z regálu jsem vzala medvídka a přitiskla ho k sobě a už jsem ho nechtěla vrátit," vzpomíná. Když šla s rodiči v neděli na procházku, chtěla vždycky do muzea. Tam totiž stál ve vitríně vycpaný medvěd na zadních. Stála přilepená nosem a rukama na skle a nechtěla pryč.