Britští vědci tvrdí, že babičky sdílí nejvíce genů s dcerami svých synů a nejméně se syny svých synů. Jestli to je ovšem správný předpoklad ke správné babičkovské lásce, to už je otázka. Zřejmě každý z nás by totiž ve svém okolí našel případ, který tuto teorii úspěšně popírá.

Vědci ale došli k tomu, že na vztah prarodičů k vnoučatům má vliv genetická podobnost. Tvrdí, že největší část, skoro třetinu, mají s babičkami společnou dcery jejich synů. Žena má se svou vnučkou společných průměrně asi 31 procent genetické výbavy, se svým vnukem ale pak už jen 23 procent.

Vnuci a vnučky z dceřiny strany se pak nachází někde v polovině, mezi dcerami a syny synů. Sdílejí zhruba 25 procent genů. Data vědci získávali ze sedmi různých míst po celém světě a využívali dokonce i některá data až ze 17. století.