Raketoplán Columbia byl pojmenován po námořní lodi kapitána Roberta Graye, který s ní v květnu 1792 jako první proplul nebezpečnými písčinami řeky, která později získala jméno po tomto plavidle. Gray velel na Columbii i během prvního amerického obeplutí světa, když vezl náklad vydřích kožek do Číny a poté se vrátil zpět do Bostonu. Jméno je rovněž odvozeno od jména dalšího významného mořeplavce Kryštofa Kolumba. Slovo Columbia je rovněž chápáno jako ženské zosobnění Spojených států.

Vesmírná flotila

Columbia, která byla pokračovatelem pionýrského odkazu svých předchůdců, se v roce 1981 stala prvním strojem, který dosáhl oběžné dráhy Země. Modrou planetu obletěl celkem 36 krát. Vesmírná letka NASA se v dalších 10 letech rozrostla o raketoplány: Challenger, sestrojeného v roce 1982, avšak o čtyři roky později 28. ledna 1986 zničeného při tragické havárii, Discovery (1983), Atlantis (1985) a Endeavour, který byl vyroben jako náhradník Challengeru v roce 1991. Všem těmto impozantním výtvorům lidského snažení o dobytí vesmíru předcházela testovací loď Enterprise, která se však na oběžnou dráhu nikdy nepodívala. Byla totiž využívána pouze pro testování startů a přistání.

Zrod dobyvatelky

Práce na Columbii byly zahájeny 27. března 1975 trupem. O čtyři roky později 12. března byl již hotový stroj přepraven z Palmdale na leteckou základnu Edwards v Mohavské poušti, která je využívána pro přistávání raketoplánů. Poté byly před Columbií další tři roky testování než se poprvé podívala do vesmíru. V roce 1991 oslavila své desáté narozeniny. Pracovníci NASA pro Columbii využívají praktičtějšího názvu - OV 102 (Orbiter vehicel).

Významné mise raketoplánu Columbia

PRVNÍ ZKUŠEBNÍ START:
12.4.1981; Canaveral - 14.4.1981; Edwards, posádka: velitel John Young, pilot Robert CRIPPEN činnost: šlo o první (zkušební) let raketoplánu na oběžnou dráhu a zpět v dějinách, 36krát obletěl Zemi. Následovaly další tři zkušební lety:
12.11.1981; Canaveral - 14.11.1981; Edwards předčasné přistání pro poruchu.
22.3.1982; Canaveral - 30.3.1982 vyzkoušena tzv."mechanická ruka" - počítačem ovládaný palubní jeřáb k zachycování družic
27.6.1982; Canaveral - 4.7.1982; Edwards, 29.6.poškozena mechanická ruka, hlavní náplní vojenské experimenty.

PRVNÍ OSTRÝ START:
11.11.1982 Canaveral - 16.11.1982; Edwards, vypuštěny dvě speciální spojové družice.

PRVNÍ LET S MEZINÁRODNÍ POSÁDKOU:
28.11.1983; Canaveral - 8.12.1983; Edwards, první let s mezinárodní posádkou (Ulf Merbold-SRN), v nákladním prostoru vynesena evropská vesmírná laboratoř Spacelab obsahující 38 zařízení pro více než 70 vědeckých experimentů.

ZÁCHRANA DRUŽICE:
9.1.1990; Canaveral - 20.1.1990; Edwards , vypuštěna telekomunikační družice, zachycena družice, jíž hrozil zánik ve vesmíru a dopravena na Zemi.

NEJSTARŠÍ ČLOVĚK VE VESMÍRU:
2.12.1990; Canaveral - 10.12.1990, vynesena astronomická observatoř Astro 1, nejstarší člověk ve vesmíru (59 let).

DO TÉ DOBY NEJDELŠÍ LET
25.6.1992; Canaveral - 9.7.1992, vynesena fyzikální vědecká laboratoř, biologické lékařské pokusy; do té doby nejdelší let raketoplánu.

NEJVÍCE EXPERIMENTŮ
4.3.1994, Caneveral - 18.3.1994: největší množství experimentů v historii letů raketoplánů, vliv stavu beztíže na organismy, prověření stavebních materiály pro použití na oběžné dráze; 224 obletů Země.

PŘEKONÁNÍ REKORDU V DÉLCE LETU
17. 8.7.1994 - 23.7.1994 (94.) posádka: sedmičlenná, velitel Robert Cabana činnost: výzkum chování mořských živočichů ve stavu beztíže, překonán rekord v délce letu (14 dní 17 hodin 55 minut).

PŘEDČASNÝ NÁVRAT
4.4.1997 - 8.4.1997 potíže s jedním ze tří elektrických generátorů - 6.4.příkaz NASA k předčasnému návratu na Zem.

OPRAVA TELESKOPU
1.-12.3.2002 posádka: sedmičlenná; činnost: posádka opravila Hubbleův vesmírný teleskop. Podle NASA šlo o nejriskantnější a nejnáročnější misi za 21 let historie letů raketoplánů.