Hlavní obsah

Poklad z Kašperských Hor se už třpytí

Právo, Patrik Biskup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

9. 10. 2009, 10:33Klatovy

Jako kdyby právě opustila mincovnu vypadají čtyři sta let stará stříbrná platidla, která patří do pokladu objeveného archeology letos v květnu pod náměstím v Kašperských Horách. Mince, které po vyjmutí ze země pokrývala silná vrstva měděnky, už několik měsíců čistí a konzervuje v klatovském muzeu numismatik Jiří Hána.

Článek

„Řada z nich byla slepená do více nebo méně početných hrudek. Při čištění jsem musel hrudky opatrně rozlepit a volné mince zbavit vrstvy měděnky tak, aby byly čitelné mincovní obrazy a opisy. Čištění je časově náročné, protože použití silnějších chemikálií, které by čištění urychlilo, by mohlo nenávratně poškodit povrch mincí,“ řekl Hána.

Některé mince tak musel numismatik opakovaně uložit do slabých chemických lázní, a to v součtu i na několik set hodin. „Trpělivost se ale vyplatila. U celé řady mincí zůstal i po vyčištění zachovaný ražební lesk,“ pokračoval Hána.

Poklad čítá přes tři a půl tisíce mincí. „Většina z nich jsou tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější mince jako haléře nebo feniky. Pocházejí nejčastěji z mincoven z Bavorska, Saska, Rakous, Tyrolska, Štýrska, Čech, Moravy a Slezska, ale také z Polska, Švýcarska nebo Nizozemí. Nejstarší mincí je podle předběžného určení český parvus se jménem Jana Lucemburského (1310 – 1346), který hodnotou odpovídal jedné dvanáctině pražského groše. Naopak nejmladším platidlem je pražský tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630,“ vypočítával Jiří Hána.

K zajímavostem dále patří vedle tolarových mincí také ražby rodové, církevní nebo městské. „Zastoupené jsou například ražby císařského vojevůdce z třicetileté války Albrechta z Valdštejna, nebo tříkrejcary Jindřicha Šlika ražené v mincovně v Plané u Mariánských Lázní. Ve větším množství nález obsahuje ražby arcibiskupství Salzburg, a to především drobné mince zhruba od prvé poloviny 15. století do dvacátých let století 17,“ uvedl dále numismatik.

Hromadný mincovní nález z Kašperských Hor je podle Hány souborem mimořádného vědeckého významu. „Ten spočívá především v tom, že depot je početně naprosto unikátní sondou do struktury peněžního oběhu první třetiny 17. století. Mincovní nálezy z tohoto období, odkryté v minulosti, obsahují nejčastěji jen řádově několik set mincí. Jen zřídka se podaří objevit a rukou archeologa vyzvednout hromadný mincovní nález v počtu několika tisíc mincí.,“ vysvětlil Hána.

Vyčištěné a nakonzervované mince budou roztříděné podle teritoria původu, každá mince určena, popsána, obrazově a metrologicky zdokumentovaná.

Archeologové našli poklad v blízkosti bývalé hornické šachty, kterou bylo nutné prozkoumat kvůli statice při přestavbě náměstí.Mince byly uloženy v keramickém hrnku uzavřeném dřevěnou pokličkou, asi 40 centimetrů pod povrchem.