Jak ale nedávno informovala stanice BBC, do služeb kultu zrozeného v 7. století právě vstoupily už i mobilní telefony.

"Některé hovory jsou důležitější než jiné," zní reklamní slogan firmy Etisilat ze Spojených arabských emirátů. Tím nejdůležitějším voláním prý přitom je automatický azán, který nyní společnost začala rozesílat svým klientům. Není jich zdaleka málo - mobilní telefon má v SAE 75 procent obyvatel a země tak vykazuje největší rozšíření této techniky v arabském světě.

Mobil ukazuje na Mekku

Oddaní Muslimové se modlí pětkrát denně v okamžiku, který závisí na západu a východ slunce - přesný čas je tedy nutné pro každý den určit zvlášť. Etisilat tuto službu nabízí za zaváděcí poplatek zhruba 120 korun, a čas modlitby nepropásnou ani ti, kdo jsou zrovna kdesi v poušti, mimo dosah mešity.

Pro potřeby svých klientů cestujících s tzv. roamingem po světě prý firma shromažďuje i databázi příslušných časů modliteb platných pro různé oblasti a státy světa. Jak uvedl server IslamOnline.net, na muslimy pamatoval také jeden z předních výrobců mobilních telefonů, společnost LG Electronics. Ta totiž uvedla na trh model G5300 Qiblah, který lokalizuje polohu klienta a poté mu na displeji ukáže kiblu, směr k Mekce, jímž se muslimové kdekoliv na zeměkouli modlí. "Je to patrně nejúžasnější přizpůsobení našeho výrobku," pochválil si nový telefon P. C. Choi, který LG Electronics zastupuje v oblasti Perského zálivu.

V Jordánsku elektronicka

Důmyslná technika ale proniká i do samotného rituálu modlení, při němž se muslimové - nejlépe na modlitebním koberečku - několikrát dotýkají čelem země. Jak v srpnu uvedla jordánská agentura Petra, místní vynálezce Faváz abú Radžíb vymyslel koberec s elektronickými čidly, která počítají počet dotyků země a věřícímu tak zabraňují jednak prostraci odbýt, jednak nevědomky pokazit.

Na rozdíl od sunnitů, kteří tvoří drtivou většinu populace Jordánska, šíité používají při modlitbě rovněž kobereček, ale hlavou se dotýkají malého kousku posvátné hlíny z Karbalá, Nadžafu či Mašhadu, tak zvaného mohru.

Právě na potřeba šíitů pamatovali vynálezci v Íránu. Hlína z historických míst šíitské větve islámu je totiž vsazena do plastové krabičky, v níž se počet dotyků hlavou sčítá mechanicky - co dotyk čela, to jedno poskočení číselníku.

Bez povolení nic není

Všechny výdobytky techniky musejí pochopitelně dostat posvěcení příslušných náboženských autorit. Zatímco o udělení certifikátu v případě íránského vynálezu svědčí, že je prodáván v oficiálních prodejnách náboženských potřeb a literatury, abú Radžíb se s úspěchem obrátil na nejvyšší autoritu sunnitského světa - káhirskou mešitu al-Azhar.