„Máme tu okno do historie Země, které nám umožňuje nahlédnout do vývoje prvních čtyřnohých obratlovců. Mohlo by to být klíčové stadium ve vývoji od plazů k savcům,“ řekl k nálezu paleontolog Thomas Martens z muzeu ve městě Gotha, který vykopávky vedl.

Lebka ležela v durynském nalezišti Bromacker, ve formaci staré asi 300 miliónů let, z níž bylo v uplynulých 30 letech získáno už přes 40 koster praještěrů. Ty se podobají nálezům ze Severní Ameriky, tamní nálezové vrstvy jsou však o deset miliónů let mladší a nalezení ještěři jsou až čtyřikrát větší než fosilie z Bromackeru.

„Ohromující podobnosti mezi těmito nalezišti svědčí o tom, že byly umístěny na kontinentu Pangaea,“ uvedl Martens. Předpokládá se, že před stovkami miliónů let byl na Zemi jen jediný kontinent – Pangaea – a že jeho rozpadem vznikly nynější světadíly.

Z Durynska je i ještěří kostra velikosti myši, která patřila jednomu z nejmenších pravěkých plazů.