Hlavní obsah

Tunguzskou katastrofu má na svědomí kometa

Právo, BBC, aa

Neobvykle jasné noční mraky, jaké bývají vidět kolem letního slunovratu, ale které vědci opakovaně zaznamenali po startech amerických raketoplánů, poskytly možné vysvětlení záhady tunguzské katastrofy. Před sto lety tam exploze nebeského tělesa zničila desítky miliónů stromů.

Foto: Alex Almeida, Reuters

Ilustrační foto

Článek

„Je to jako dopadnout vraha sto let po spáchání zločinu,“ řekl Michael Kelley z Cornellovy univerzity v USA, když si uvědomil souvislost svého objevu nového meteorologického fenoménu s dávnou záhadou.

Světlé noční mraky za normálních okolností vznikají díky slunečním paprskům, přicházejícím z pod horizontu. Vyskytují se ve výšce kolem 85 kilometrů. V rozporu s okolnostmi se ale objevily také při nejméně dvou startech raketoplánů v letech 1997 a 2003. V červnu roku 1908 po výbuchu nad tajgou se objevily až nad Londýnem.

Raketoplány mají motory na tekutý vodík a kyslík, takže po jejich spálení se v horní vrstvě atmosféry najednou objeví na 300 tun vody, která vytvoří mraky. Kelley zkoumal, jak se dokáží rychle přemístit tisíce kilometrů daleko a vytvořit rozsáhlé dvourozměrné struktury, místo aby se „na místě“ přeměnily v normální trojrozměrný útvar.

Je to naprosto nový fyzikální úkaz. Nejde zatím nijak předvídat, ale výsledkem je přesun vodního materiálu během velice krátké doby na vzdálenosti tisíců kilometrů
Michael Kelley z Cornellovy univerzity v USA

Sílu, která jim v pohybu do tří rozměrů brání, Kelley v magazínu Geophysical Research Letters definoval jako „dvourozměrnou turbulenci“ s tím, že může jít například o vliv magnetického pole Země.

„Je to naprosto nový fyzikální úkaz. Nejde zatím nijak předvídat, ale výsledkem je přesun vodního materiálu během velice krátké doby na vzdálenosti tisíců kilometrů,“ napsal Kelley.

Záře, popisované v mnoha svědectvích z různých míst planety po tunguzské katastrofě, může mít stejné vysvětlení, jestliže příčinou exploze byla kometa - ledové těleso, tedy voda. Při proniknutí do hustých vrstev atmosféry, což je právě výška několik desítek kilometrů, se led proměnil ve vodu a ta se odpařila.

Dvourozměrná turbulence pak umožnila vznik plochého výškového mraku a jeho posun na druhou stranu severní polokoule, kde jej osvítily paprsky již zapadlého slunce. To je elegantní důkaz pro teorii, že katastrofu nezpůsobil asteroid (drobná planetka) ani meteoroid (vesmírné těleso do velikosti několika metrů), ale ledová kometa.

Reklama

Výběr článků

Načítám